Hlavní obsah

Euroval je zrůdnost, nepodepíšu ho, prohlásil Klaus

Praha
Aktualizováno

Prezident Václav Klaus nepodepíše dodatek lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny – Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Podle něj se jedná o zrůdnost. Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. ČR je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Prezident Václav Klaus

Článek

„Tyto valy považuji za zrůdnou, hroznou věc a já je podepisovat rozhodně nebudu,“ nechal se slyšet Klaus na setkání týdeníku Euro s manažery.

„To, že dodatek v ČR nebude ratifikován, nebude mít na záchranný fond vliv,“ uvedl mluvčí české diplomacie Vít Kolář.

Je to zbytečný krok, míní Nečas

Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je prezidentův krok zbytečný a pouze zkomplikuje situaci partnerů v eurozóně. "Já považuji ten krok pana prezidenta za zbytečný," řekl novinářům v Poslanecké sněmovně Nečas. Doplněk lisabonské smlouvy se podle něj nijak nedotýká České republiky, ani ji k ničemu nezavazuje. "Pouze tím komplikujeme situaci našim partnerům v eurozóně," dodal premiér.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling ve čtvrtek v Českém rozhlase řekl, že fond už funguje a ČR jeho fungování neblokuje. ESM byl spuštěn na podzim poté, co na konci září vstoupila v platnost smlouva o jeho vzniku. „V tuto chvíli se na nikoho nečeká, ten mechanismus normálně funguje,“ řekl.

Klausův podpis se vztahuje na změnu jednoho článku lisabonské smlouvy. Jde o ustanovení, jež potvrzuje pravomoc, kterou už státy mají, uzavírat mezinárodní smlouvy. Nepřenáší ale žádnou pravomoc, takže bylo možné mechanismus spustit dřív, než skončí ratifikace tohoto článku. „Nikomu to nic neblokuje,“ řekl Belling. „Nemůže to mít žádný vliv ani teoreticky,“ dodal.

„Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl již dříve předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).

Přednostní splátky

Fond má za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Zemím eurozóny, které se ocitnou v problémech, bude fond moci půjčit až 500 miliard eur (zhruba 12,4 biliónu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům.

Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF).

Výběr článků

Načítám