Eurostat opravil loňské hospodaření vlády, bylo ještě horší

Podle Kovandy horší rozpočtová disciplína Fialovy vlády jasně vyplývá z dat, která Český statistický úřad vydal na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.

„Během druhého notifikačního ověřovacího cyklu Eurostat opravil původní čísla a stvrdil zhoršení výsledku hospodaření českých veřejných rozpočtů v loňském roce o dalších 19,7 miliardy korun,“ upozornil Kovanda.

Statistický úřad EU tím podle něj znatelně zhoršil výsledek loňského hospodaření vlády. „Deficit vlády, respektive ústředních vládních institucí, tak loni činil takřka 347 miliard korun, zatímco dosud – na základě první, jarní notifikace Eurostatu – ČSÚ uváděl cifru necelých 334 miliard. I ta však byla výrazně vyšší než deficit státního rozpočtu za loňský rok, který podle vlády činil necelých 289 miliard korun,“ uvedl Kovanda. Za Babišovy vlády měl být deficit ústředních vládních institucí podle Eurostatu o více než dvě miliardy nižší.

Ministerstvo financí i někteří další ekonomové však interpretaci Kovandy odmítli. „Porovnáváte hrušky s jablky. Příště prosím používejte pro svá srovnání správné ukazatele,“ ohradilo se na sociální síti X ministerstvo. Kovandou zvolený údaj podle něj zahrnuje nejen státní rozpočet a státní fondy, které ovlivňuje vláda svými rozhodnutími, ale i příspěvkové organizace a další instituce mimo vládní kontrolu.

„Pro popsání skutečného stavu by bylo korektní použít mezinárodní srovnatelný deficit veřejných financí, který i po aktualizaci notifikace vykazuje proti roku 2020 výrazné zlepšení, ať už v celkových číslech (schodek rozpočtu 367 miliard v roce 2020 proti 288 miliardám Kč loni), tak v poměrovém srovnání (5,6 % hrubého domácího produktu v roce 2020 proti 3,8 % HDP loni),“ napsalo ministerstvo.

Podle úřadu se navíc „nejedná o žádnou senzaci“, ale v revizi Eurostatu se podle něj jen promítla skutečně vybraná korporátní daň namísto zaplacených záloh, na kterých byl sestaven jarní odhad statistiků.

Interpretaci Lukáše Kovandy pak označila pro Novinky za „zavádějící a nepřesnou“ i mluvčí Národní rozpočtové rady Tereza Sura.

„Pokud jde o srovnání hospodaření vlády v letech 2023 a 2020, je nesmysl používat nominální veličiny, tedy 347 miliard oproti 345 miliardám korun, notabene v situaci, kdy mezitím proběhla více než třicetiprocentní inflace. Srovnatelný je pouze podíl deficitu na HDP, který, jak správně namítá ministerstvo financí, byl loni výrazně nižší než za Babišovy vlády,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

„Současnou vládu je určitě možné kritizovat za to, že oproti předvolební rétorice konsoliduje veřejné finance výrazně méně, ale zlepšení oproti té předchozí je neoddiskutovatelné,“ dodal.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly loni meziročně o 8,6 procenta, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 241,9 miliardy Kč. Nejvíce podle statistiků rostly příjmy ze sociálních příspěvků a z daní z příjmů.

Celkové výdaje vládních institucí stouply v loňském roce meziročně o 10,3 procenta, tedy o 313,7 miliardy korun. Rostly hlavně vyplacené sociální dávky, dotace a náhrady zaměstnancům. Saldo hospodaření za rok 2023 se tak oproti jarním notifikacím zhoršilo o 0,1 procentního bodu.

To, že statistika Eurostatu vykazuje o bezmála 60 miliard vyšší schodek loňského hospodaření vlády, než plyne z dat ministerstva financí k plnění státního rozpočtu za rok 2023, vysvětlují podle Kovandy nejen odlišnosti v metodice.

„Zaprvé, Eurostat letos v dubnu ministerstvu financí odmítl jako příjem uznat zhruba 29 miliard korun z dividendy ČEZ, kterou si ovšem ministerstvo do příjmů započetlo celou, tedy v objemu 54 miliard korun,“ uvedl analytik.

„Zadruhé, Eurostat do deficitu započítal i hospodaření mimorozpočtových, avšak stále i tak státních fondů, včetně části deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu zhruba 20 miliard korun,“ doplnil Kovanda, který je hlavním ekonomem Trinity Bank.

Připomněl také, že dluh fondu dopravní infrastruktury ministerstvo financí vyvedlo mimo státní rozpočet, za což jej kritizuje i Národní rozpočtová rada. „Podle ní dokonce nelze loňský ministerstvem deklarovaný výsledek rozpočtu kvůli tomuto vyvedení – tedy výraznému optickému snížení jeho schodku – srovnávat s těmi z let před rokem 2023,“ dodal Kovanda.

Velmi kriticky se k hospodaření vlády staví ale třeba i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Před pár dny vystoupil z TOP 09, kterou zakládal, a stále více se spekuluje o tom, že v příštích měsících založí novou stranu.

„V loňském roce na jaře většina ekonomů odhadovala deficit nikoliv na schválených 295 miliard (rozpočtový schodek pro loňský rok), ale na cca 330 až 360 miliard. Eurostat jim teď dal za pravdu. To ale není žádná tragédie. Tou je fakt, že návrhem rozpočtu na rok 2025 vláda konsolidační úsilí zastavila,“ uvedl na síti X Kalousek.