Článek
V závěsu za Střední Moravou je litevský region Sonstines, kde z cizinců ze zemí mimo EU pracuje více než 87 procent. Na třetím místě se umístil britský region Dorset and Somerset, kde práci našlo 86,4 procenta přistěhovalců z nečlenských států, a na čtvrtém polský region Malopolsko s téměř 85procentní zaměstnaností přistěhovalců.
Z českých regionů je na tom po Střední Moravě nejlépe Praha, kde nalezlo pracovní uplatnění 83,6 procenta přistěhovalců.
Situace na českém trhu práce je nejlepší
Podle ekonoma společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy stojí za prvenstvím moravského regionu dva důvody. „Zaprvé situace na tuzemském trhu práce je obecně nejpříznivější v celé EU. Daří se tedy zaměstnávat právě i přistěhovalce ze zemí mimo EU,“ uvedl.
„Zadruhé tuzemská legislativa týkající se imigrace do země a pracovních povolení pro zahraniční státní příslušníky je poměrně striktní. Což na jedné straně snižuje pružnost systému v době vysoké poptávky po pracovní síle, na straně druhé to do značné míry zaručuje právě to, že přistěhovalci budou v Česku opravdu zaměstnáni,“ dodal.
„Nejslabší zaměstnanost přistěhovalců v EU naopak vykazují četné regiony Francie, Německa – zejména jeho východní části, dále Belgie, Nizozemska a Švédska,“ připomněl ekonom. Zaměstnanost přistěhovalců v těchto regionech v roce 2018 klesala pod 50 procent. Cílem strategie Evropa 2020 je přitom hodnota 75 procent.
„Česká republika jako jedna z mála zemí tuto cílovou hodnotu v souhrnu s přehledem splňuje. Uvedené pětici zemí se ovšem nedaří uspokojivě začleňovat přistěhovalce na svůj pracovní trh, což má neblahé sociální důsledky,“ uzavřel Kovanda.