Maďarsko poraženo. Nejvyšší inflace z celé EU je v Česku

Nižší inflace než v České republice je podle statistiků i v Maďarsku, které bylo delší dobu nejhorší v Unii. Teď má inflaci 7,7 procenta. V Polsku míra růstu spotřebitelských cen zůstala na říjnové hodnotě 6,3 procenta, na Slovensku klesla na 6,9 procenta. V Belgii už je dokonce deflace, když ceny tam v listopadu meziročně klesly o 0,8 procenta.

Podle metodiky Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 7,3 procenta, inflace tak klesla z říjnových 8,5 procenta. Zmírnila i podle metodiky Eurostatu, který za říjen reportoval za ČR meziroční růst cen 9,5 procenta.

Výpočet za Česko podle analytiků nicméně zkresluje to, že před rokem statistici do celkové inflace zahrnuli vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by byla inflace nižší.

„Úsporný tarif v posledním loňském čtvrtletí uměle snižoval ceny energií pro domácnosti, neboť platbu za jejich část na sebe vzal stát. Došlo tak k ponížení základny letošního meziročního srovnání, tudíž kvůli tomuto statistickému efektu byla letos v listopadu meziroční inflace zase uměle navýšená,“ vysvětlil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Nebýt loňského zavedení tarifu, činila by neharmonizovaná listopadová meziroční inflace podle ČSÚ pouze 4,7 procenta a nikoliv 7,3 procenta, doplnil.

„Z pohledu posledních tří měsíců je vidět, že má ČR stále problém s růstem cen služeb, zatímco u zboží, a dokonce u potravin, se situace vyvíjí příznivěji. Pomalu dokonce brzdí i růst nájemného,“ řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Někteří ekonomové se obávají, že vlivem vyšších plateb za energie a změn v daních bude v lednu zmírnění inflace nižší, než se ještě před několika měsíci očekávalo. Dufek však zůstává optimistický. „Vzhledem k tomu, že v lednu odezní efekt loňského přecenění cen energií, inflace na začátku příštího roku – a to jak národní, tak harmonizovaná – nejspíš poklesne ke třem procentům. Tím se zcela uzavře kapitola postcovidové inflační vlny, po které nám ovšem zůstanou ceny v průměru o 36 procent vyšší než před covidem,“ uvedl ekonom.

Za relativně vyšší inflací v Česku je podle některých ekonomů hlavně nezvládnutá regulace energií vládou, kdy nejistota ohledně vývoje jejich cen loni vedla k razantnímu přeceňování výrobků a služeb napříč tuzemskou ekonomikou.

Pozitivní zprávou však nyní podle analytiků je, že klesají ceny výrobců a spotřebitelská inflace zmírňuje ve většině zemí EU.

V listopadu byla po Belgii v unijních zemích nejnižší míra inflace v Dánsku, kde činila 0,3 procenta. Třetí nejlepší byla Itálie, kde ceny meziročně vzrostly o 0,6 procenta. Ve srovnání s říjnem se v sedmadvacítce členských států míra inflace zmírnila ve 21 zemích, ve třech se nezměnila a ve třech se zvýšila.

Podle nedávné analýzy investiční platformy Portu, která ale pracovala s neharmonizovanými údaji národních statistických úřadů, byla v listopadu inflace v Česku až šestá nejvyšší v Evropě, když premiantem v negativním smyslu bylo mimounijní Srbsko s inflací 8,5 procenta. Podle národních metodik pak následovalo Rumunsko s 8,07 procenta, Island s osmi procenty, Maďarsko se 7,9 procenta a Rusko se 7,5 procenta.