Článek
Od 15. června bychom v rámci EU měli přestat platit za roaming, pokud to schválí Evropský parlament. Proč to trvalo tak dlouho?
Původní návrh musela komise stáhnout, protože neodpovídal záměru snížit poplatky za data. To bylo před rokem a půl a muselo se to přepracovat. Nejvyšší cena bude 0,032 eura (0,86 Kč) za minutu hovoru a 0,01 eura (0,27 Kč) za esemesku. Postupně se bude snižovat hranice za gigabytu dat. Od června to bude 7,7 eura (208 Kč) a postupně se to bude snižovat do roku 2022 na 2,5 eura (68 Kč).
Čím to je, že v EU se podařilo na operátory zatlačit a v tuzemsku snížení cen nejde?
Operátoři to neakceptovali dobrovolně, odporovali návrhu. Došlo k rozdělení mezi severem a jihem – v severských zemích je cena volání nízká a na jihu naopak roaming pro operátory vydělává. Základní spor v radě se mezi těmito zeměmi vedl o výši, a proto to tak dlouho trvalo.
Europoslanec Luděk Niedermayer (za TOP 09) tvrdí, že váš stranický kolega, ministr průmyslu Jan Mládek lobboval v Bruselu ve prospěch operátorů a proti zájmům zákazníků.
Nedá se říci, že Mládek byl jediný proti – to rozhodně ne. Česká pozice nebyla v souladu s tím návrhem loni v radě, ale nebyli jsme jediná země. Dlouhou dobu proti němu byly i severské země. Díky tlaku parlamentu se podařilo dosáhnout nakonec této dohody o ceně. Rada původně navrhovala cenu hovoru dokonce čtyři eurocenty a nám se to podařilo stlačit na 3,2 centu. Europarlament se jasně zastal spotřebitelů.
Ale proč byl Mládek vůbec proti?
Mnoho členských států zastávalo pozici operátorů – to nebyla pouze Česká republika.
Ale proč to dělala ČR? Vysvětlil vám to Mládek? Je pár měsíců do voleb. Vydává to zvláštní signál i pro voliče soc. dem. I proto, že se ministerstvu průmyslu nepodařilo ani vyjednat lepší podmínky pro tuzemské spotřebitele.
V mém výboru (pro průmysl, výzkum a energetiku) bylo od začátku jasné, že se budeme snažit stlačit cenu co nejníže. Já jsem se pana ministra neptal, ale stává se poměrně často, že poslanci mají jinou pozici, než jakou zaujme ČR. Nemohu hodnotit mediální vystupování ministra Mládka. Návrh má aspekty, které budou negativní pro trh. Třeba to, že si budete moci koupit SIM kartu v Portugalsku s levným voláním a mít ji celou dobu v Čechách. Což trh pokřiví. Mohou vzniknout virtuální operátoři, kteří budou vydávat celoevropské SIM karty, a podobně. Uvažovalo se o tom, že by to bylo limitováno třeba devadesáti dny. Debata se pořád vede o ceně, ale návrh komplexně změní telekomunikační trh. A Česká republika byla ta, která upozorňovala na nedostatky. Ale to, co napsal Niedermayer, že by Mládek lobboval za vyšší ceny roamingu, to je hloupost.
V březnu bude europarlament hlasovat o směrnici o zbraních, proti níž Česko ostře vystupuje. Jaký na ni máte názor?
Budu hlasovat v souladu s českou pozicí, ale předpokládám, že budeme přehlasováni. Spíše to však považuji za mediální téma některých politiků, než že by směrnice měla dopad do života občanů.
Europarlament se jasně zastal spotřebitelů
Takže se neztotožňujete s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD), který navrhl novelu zákona, jež by měla do ústavy zakotvit právo použít legální zbraň k zajištění bezpečnosti země?
Je to trochu zbytečné – myslím, že legislativa je dostatečná. Ale ministr to navrhuje české Sněmovně a já chápu, že v době teroristických útoků v západní Evropě se zvýšila poptávka veřejnosti po takových krocích. Ale nemyslím, že by to výrazně přispělo k bezpečí občanů.
Nejsou Češi v EU za prudiče? Proti návrhům se Česko vymezuje poměrně často.
Nemyslím si to, každá země brání své zájmy a názory. Silné je v tom Německo. Díky této vládě jsme se v EU vrátili do hlavního proudu. Za prudiče bychom spíš mohli označit Poláky nebo Maďary. Dnes jsme například hlasovali o obchodování s emisními povolenkami, což je významné pro české cementárny. ČR byla na straně průmyslu a byli jsme přehlasováni. Jde o to, jaký počet bude vyhrazen pro jednotlivé podniky a země. Bojíme se, že cementárny zavřou své výrobní jednotky v Evropě a přestěhují se na Východ nebo na sever Afriky.
Takže hrozí zavírání podniků a vyšší nezaměstnanost?
Nějaké studie ukazují, že k tomu nedojde, že se s tím dokážou vypořádat, jenže to uvidíme za rok nebo za dva. Dnes jsme také schválili obchodní dohodu s Kanadou, pro kterou jsem nehlasoval. Bojím se, že tak, jak je vyjednána, ohrozí zemědělský nebo průmyslový sektor. Kanada má potenciál v chovu hovězího nebo vepřového masa a ve dřevařském průmyslu. Komise nevyslyšela naše požadavky, že chceme dopadové studie. Prošlo to jen o pár hlasů.
Může to likvidovat i české zemědělce?
Výrazně se zvýší kvóta na dovoz těchto dvou druhů masa, asi čtyřnásobně. Nevím, zda je to ohrožení českých zemědělců, ale obecně evropských určitě. V EU se teď také vede boj o směrnici o autorských právech. Vede se boj mezi novináři a sociálními sítěmi, jestli sítě mohou sdílet obsah zpravodajských serverů bezplatně. Bude to velká lobbistická válka mezi nadnárodními společnostmi a vydavateli.
Na jaké straně jste vy?
Já stojím na straně svobody sociálních sítí. Návrh spěje k tomu, že když budete sdílet článek na Facebooku, tak Facebook za to bude muset tomu danému zpravodajskému serveru zaplatit. Ale Facebook není schopen ovlivnit, co lidé sdílejí.
Za necelý měsíc je volební sjezd ČSSD, do vedení kandiduje několik nováčků. Jste pro změnu?
Já bych si přál, aby Bohuslav Sobotka získal co největší podporu. To je nejdůležitější. On je jediný, kdo dokáže stranu vést do klíčového souboje s hnutím ANO na podzim, a to se silným mandátem. On ať si vybere na sjezdu, jakými lidmi se chce obklopit. On bude zodpovědný za výsledek voleb. Ale předpokládám, že tam projde Jan Birke i Petr Dolínek.
V Jihočeském kraji ale premiér nominaci na předsedu nedostal. Prezident Zeman podotkl, že lecjak může tajná volba dopadnout i na sjezdu…
Jihočeský kraj je specifický, hejtman Zimola se staví dlouhodobě proti Sobotkovi do opozice. Premiér objel všechny krajské konference a kromě jihočeské získal nominace všude. Nečekám žádná překvapení. Doufám, že Sobotka získá přes 65 procent, to by byl důležitý signál navenek.
