Článek
Pro návrhy hlasovali poslanci čtyř největších poslaneckých skupin v EP. Proti byli například poslanci z Evropské konzervativní a reformní skupiny. "Jsem zásadně proti. Jedná se o zavádění a posilování finančních protektorátů nad zbankrotovanými členskými státy eurozóny," uvedl k odhlasovaným návrhům Hynek Fajmon z ODS.
Nové návrhy vycházejí ze zákonů, které vstoupily v platnost loni v prosinci a zaváděly přísnější tresty pro překročení rozpočtového deficitu nad tři procenta HDP. Jeden z návrhů posiluje kontrolu Evropské komise nad rozpočty států eurozóny, další počítá s částečným sdílením dluhů eurozóny. Předpokládá vytvoření fondu, který by sdružoval dluhy přesahující 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) dané země. Tato část dluhu (nyní 2,3 biliónu eur, 58,8 biliónu korun) by se splácela 25 let za nižší průměrné úrokové sazby. Fond má poskytnout manévrovací prostor pro členské státy v dluhových problémech.
Poslanci také vyzvali komisi, aby předložila harmonogram na zavedení tzv. eurobondů, tedy evropských dluhopisů. Proti těm se dosud stavěla německá vláda.
Poslanci výrazně rozšířili původní návrh komise o rozměr na podporu růstu. Doporučují vytvoření fondu 100 miliard eur, který by během deseti let investoval do infrastruktury. Stejně tak nemají rozpočtové škrty narušovat výdaje na vzdělávání a zdravotnictví.
"Rozpočtová disciplína nemůže být alfou a omegou naší strategie. Musíme přehodnotit naše krátkodobé cíle a zahrnout do nich růst a řešení začarovaného kruhu rostoucích úroků z dluhů," uvedla zpravodajka jednoho návrhu, portugalská socialistka Elisa Ferreiraová.