Článek
„Evropské projekty jsou velmi citlivé na vývoj tržních cen, které mohou velcí hráči ovlivňovat. Spojené státy a Japonsko jsou díky svým investicím do zajištění dodávek mnohem méně zranitelné,“ řekl nizozemský europoslanec Mohammed Chahim, jenž patří k hlavním zastáncům návrhu.
Podle něj by nová agentura pomohla Evropě snížit závislost na dodávkách surovin z Číny, jež jsou klíčové pro výrobu baterií a dalších čistých technologií, tedy těch, které pomáhají snižovat emise skleníkových plynů nebo spotřebu fosilních paliv. Zároveň by evropské projekty lépe chránila před výkyvy cen na světových trzích, informoval zpravodajský kanál The Financial Times.
Spojené státy v posledních letech výrazně zvýšily podporu domácího sektoru kritických surovin. Pentagon třeba loni investoval 400 milionů dolarů (8,7 miliard korun) do společnosti MP Materials, kde získal patnáctiprocentní podíl. Firmě zároveň na deset let garantoval minimální cenu za produkci neodymu a praseodymu, tedy vzácných zemin využívaných například v elektromobilech a robotice.
Kdyby tedy například Čína zaplavila trh levnou produkcí a cena neodymu s praseodymem prudce klesla, mohlo by být pro MP Materials nerentabilní dál těžit a zpracovávat. Garance pomáhá zajistit, že firma bude pokračovat ve výrobě i při nízkých tržních cenách, což USA považují za strategické.
Podobnou strategii dlouhodobě uplatňuje také Japonsko. Prostřednictvím státní organizace JOGMEC podporuje investice do těžby a zpracování strategických surovin a snaží se zajistit jejich stabilní dodávky pro domácí průmysl.
Skeptičtí Němci i Španělé
Podobnými návrhy se nyní inspirují evropští zákonodárci. Nově navrhované Evropské centrum pro kritické suroviny by podle europoslanců mělo v příštím víceletém rozpočtu získat dvě miliardy eur (48,68 miliardy korun).
Částka by měla sloužit především jako startovní kapitál pro nové těžební, zpracovatelské a recyklační projekty. Někteří podporovatelé však upozorňují, že to nestačí a bude nutné zapojit také soukromý kapitál, členské státy a Evropskou investiční banku.
Návrh nyní čeká složité vyjednávání s členskými zeměmi. Skeptické postoje v minulosti zaznívaly například z Německa či Španělska, podle předkladatelů jsou však vlády stále otevřenější debatě o posílení evropské surovinové soběstačnosti.
Návrh navazuje na evropský akt o kritických surovinách, který vymezuje suroviny zásadní pro evropské hospodářství a bezpečnost. Patří mezi ně lithium, nikl, kobalt, grafit, měď, gallium, germanium či vzácné zeminy používané v bateriích, polovodičích, elektromobilech a obranných technologiích.
