Článek
Podle šéfky TOP 09 a předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové Česko do konce volebního období rozhodně nevstoupí do Evropského systému směnných kurzů ERM II, který je označován za čekárnu pro euro.
„V tomto volebním období je dohoda, že nebudeme činit takovýto zásadní krok, protože ten nelze udělat bez toho, abychom už měli připravené kroky další, a tím je i stanovení samotného termínu přijetí eura,“ řekla před několika dny v České televizi.
Budeme dál usilovat o to, aby se Česko co nejdříve připojilo do systému ERM II a přijalo euro
Hnutí STAN ale dohodu popírá. „Žádná taková dohoda uzavřená ze strany Starostů rozhodně nebyla. Bereme na vědomí, že v tuto chvíli jsme ve svém postoji ve vládní koalici zřejmě osamoceni. Čekáme na výsledky analýz zadaných v únoru, a budeme dál usilovat o to, aby se Česko co nejdříve připojilo do systému ERM II a přijalo euro,“ reagoval pro Novinky ministr pro evropské záležitosti ze STAN Martin Dvořák.
To, že by došlo v koalici k dohodě o rezignaci na ERM II, odmítla i pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterová. „Žádná podobná dohoda nepadla. Za Piráty vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů, tedy stabilnější kurz koruny vůči euru, dlouhodobě prosazujeme. Ušetří to desítky miliard ročně na obsluze státního dluhu, mohou tím ušetřit také domácnosti a firmy,“ uvedla.
Češi budou moci dostávat výplatu v eurech. Ale jen někteří
„Ideálně chceme tento krok co nejdříve – ostatně jsme k němu vyzývali jako jediní, už když se řešila konsolidace státního rozpočtu. Shoda na tom ale přesto nebyla, byť je to zmíněno i v programovém prohlášení vlády,“ dodala.
Předseda pirátského klubu Jakub Michálek navrhl zástupcům koalice, aby se nastavil alespoň závazný plán úkolů, což se podle Richterové už také stalo. „Nejpozději do letošního října vyhodnotí Národní ekonomická rada vlády náš případný vstup do ERM II. Analýzou legislativních otázek pak byl pověřen pirátský ministr Michal Šalomoun. Podle výsledků analýzy následně navrhneme za Piráty závaznou termínovou mapu přijetí eura,“ doplnila Richterová.
Ministerstvo financí však očekávání Pirátů i hnutí STAN krotí. „V okamžiku, kdy bude Česká republika plnit maastrichtská kritéria, nastane prostor pro reálná politická jednání o datu přijetí eura. Nicméně toto bude až rozhodnutí příští vlády,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu Ondřej Macura. Česko se k přijetí eura zavázalo při svém vstupu do EU před dvaceti lety.
To, že by do konce volebního období vláda podnikla směrem k euru nějaké kroky, vyloučil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už loni na podzim. „Vláda to nemá ve svém programovém prohlášení. V tomto volebním období určitě ne,“ řekl Novinkám.
Téma eura se teď opět dostává do popředí i kvůli blížícím se eurovolbám. „Vstup do ERM II je proces, který vyžaduje dostatek času i úsilí ke splnění podmínek kladených na přistupující stát. Vyžaduje také vyjednání podmínek vstupu do bankovní unie, respektive navázání úzké spolupráce mezi Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou. Z hlediska času proto není reálné vstoupit do ERM II za mandátu této vlády,“ uvedl poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda.
„Je nicméně prostor vyjednat vhodné podmínky tak, aby byla ČR připravena učinit tento krok, až to bude pro domácnosti, firmy i pro náš stát ekonomicky výhodné,“ doplnil.
Proti je i opozice
Proti placení eurem se staví opoziční hnutí ANO a SPD. „Ekonomické přínosy vlastní měny nyní dalece převažují přínosy eura. Díky koruně máme vlastní měnovou politiku a mnohem silnější nástroje například pro boj s inflací. Vstupem do eurozóny bychom si naopak zcela dobrovolně importovali do země problémy jihu Evropy,“ prohlásila nedávno šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Špicar: V bitvě o elektroauta musíme přidat. Jinak hrozí problém
Pro přijetí eura tak není ve Sněmovně většina poslanců. Hlavně velké podniky by však zavedení jednotné evropské měny uvítaly. Podle nich by to zvýšilo jejich konkurenceschopnost i zatraktivnilo prostředí pro mezinárodní investice.
„Z loňského vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií ze strany ministerstva financí a ČNB vyplývá, že kromě kritéria kurzové stability spojeného s dvouletou účastí v mechanismu směnných kurzů by ČR mohla již letos plnit požadovaná maastrichtská kritéria nutná ke vstupu do eurozóny,“ podotkl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Vláda by podle něj měla stanovit jasný harmonogram příprav na přijetí eura.
Co jsou maastrichtská kritéria
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria.
Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací.
Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP.
Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.