Článek
Microsoft v rámci svého odvolání požádá i o odklad kroků, které jí komise nařídila. Rozhodnutí komise tak nebude mít žádný okamžitý dopad na uživatele produktů Microsoftu, uvedl generální ředitel tuzemské pobočky Microsoftu Jiří Devát.
Pokuta za zneužívání dominantní pozice na trhu je podle firmy "nepatřičná", zvláště s ohledem na smířlivý postoj USA, uvedl už v úterý, kdy se o výši pokuty jen spekulovalo, šéf evropských právníků Microsoftu Horacio Gutierrez. Kritici firmy naopak považují trest za nedostatečný.
Komise dá nyní Microsoftu 90 dní na to, aby výrobcům počítačů nabídl verzi svého operačního systému Windows bez přehrávače Media Player. Dalších 120 dní má firma na to, aby své konkurenci sdělila "úplné a přesné" informace o kódu rozhraní, který je nutný ke správnému fungování serverů.
Komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti na tiskové konferenci řekl, že pokuta pro Microsoft má sloužit jako precedens a že se podle ní budou poměřovat prohřešky i jiných velkých firem v budoucnu, nejen Microsoftu. Komise ve svém rozhodnutí pamatovala také na to, aby se Microsoft nesnažil nařízení obcházet, například tím, že bude nabízet slevy výrobcům počítačů, když budou instalovat právě jeho přehrávač.
Microsoft má v hotovosti 6,1 miliardy dolarů
Z finančního hlediska je výše pokuty pro Microsoft nevýznamná a nebude mít na výkonnost firmy prakticky žádný vliv. Nejnovější zpráva o hospodaření totiž v kolonce peníze a peněžní ekvivalenty uvádí, že na konci loňského roku měl Microsoft v hotovosti zhruba 6,1 miliardy dolarů. V krátkodobých investicích má dalších zhruba 46,6 miliardy dolarů, takže celkem je firma schopna v krátké době změnit na hotovost téměř 53 miliard dolarů.
Komise výši pokuty vypočetla z ročního obratu Microsoftu v zemích Evropského hospodářského prostoru, tedy na těch trzích, které byly ilegálním chováním Microsoftu ovlivněny. Celkové tržby Microsoftu v celém světě se blíží částce 35 miliard dolarů (téměř bilión korun). Tuto částku ale komise k výpočtu pokuty nakonec nepoužila.
Microsoft protestuje proti tomu, že původně zvažovaná pokuta se podle něho zjevně zdvojnásobila, aby zohlednila globální operace firmy. "Domníváme se, že je bezprecedentní a nepatřičné, aby komise uvalila pokutu na americké operace firmy, když tyto operace již podléhají regulaci americké vlády," uvedl právník Microsoftu. Dodal, že sporné chování firmě americké úřady povolily.
Microsoft se snažil vyjednat smír
Microsoft se minulý týden snažil s Evropskou komisí vyjednat smír, což se ale nepodařilo. Komise žádala, aby se americká firma zavázala, že nebude svými obvyklými způsoby potlačovat konkurenci ani v budoucnu. To Microsoft odmítl.
Klíčovou roli v rozhodnutí Evropské komise hrály obavy z podoby příští verze operačního systému Windows. Komise podle činitele EU považovala v celém sporu za hlavní problém nikoliv minulé případy zneužívání monopolu, nýbrž budoucí chování firmy. Na rok 2006 chystá Microsoft uvést na trh nový operační systém osobních počítačů, známý nyní pod pracovním názvem Longhorn. Do něho chce firma přidat další programové aplikace, které pak v praxi eliminují dosavadní konkurenci v příslušném segmentu.
| Největší pokuty firmám v dějinách Evropské unie (v miliónech EUR) | |||
| . | společnost | rok | suma |
| 1. | Microsoft Corp. (USA) | 2004 | 497.20 |
| 2. | Hoffmann-La Roche AG (Švýcarsko) | 2001 | 462.00 |
| 3. | BASF AG (Německo) | 2001 | 296.16 |
| 4. | Lafarge (Francie) | 2002 | 149.60 |
| 5. | Arjo Wiggins (nadnárodní) | 2001 | 184.27 |
| 6. | Nintendo (Japonsko) | 2002 | 149.13 |
| 7. | BPB (Británie) | 2002 | 138.60 |
| 8. | Degussa AG (Německo) | 2002 | 118.00 |
| 9. | Volkswagen (Německo) | 1998 | 102.00 |
| 10. | Hocsht AG (Německo) | 2003 | 99.00 |
Zdroj: Právo, Reuters
