Článek
Evropský blok se již od léta snaží najít shodu na parametrech mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. V srpnu šplhaly ceny plynu krátce i přes 300 eur (asi 7320 Kč) za megawatthodinu (MWh), což vedlo řadu členských zemí k zavedení vlastních nákladných opatření na podporu domácností a firem.
Většina států včetně Itálie, Španělska či Polska od té doby požaduje nějakou formu cenového stropu, na podrobnostech se ale zatím neshodly. Menší skupina zemí v čele s Německem naproti tomu omezení cen odmítá kvůli obavám ze zvýšení spotřeby a nedostatku dodávek.
Několikátý kompromis
České předsednictví v úterý přišlo s již několikátým kompromisním návrhem, který počítal s aktivací omezení cen v případě, že po dobu tří až pěti dnů bude cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) překračovat hodnoty 200 až 220 eur. Její rozdíl od globální průměrné ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) by zároveň musel být nejméně 35 eur.
Strop na energie pro velké firmy stejný jako pro domácnosti, navrhuje Síkela
Podle Síkely dali ministři na začátku schůzky najevo snahu o domluvu a diplomaté se pokusili návrh upravovat, aby našli kompromisní variantu přijatelnou pro všechny země. To se nakonec nepovedlo.
„Myslím, že jsme skoro u cíle, ale nyní si musíme společně sednout a ukázat, že jednota není prázdné slovo. Musíme zajistit, aby se situace ze srpna neopakovala,“ prohlásil Síkela.
Na základě debaty podle něj české předsednictví opatří návrh některými úpravami. Posílí například možnost automatické deaktivace mechanismu, což požaduje Německo. Vyjde vstříc také zemím usilujícím o možnost co nejdříve zhodnotit fungování stropu, k čemuž by mělo dojít už na konci února. Jedinou otevřenou otázkou tak před pondělní schůzkou ministrů bude samotný cenový práh, který mechanismus aktivuje, dodal Síkela.
Šéf německého síťového regulátora vyzval k důslednějšímu šetření plynem
