EU hrozí Číně clem až 38 procent na dovoz elektromobilů

Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. Předběžně také stanovila individuální cla, která by v případě čínské automobilky BYD činila 17,4 procenta, u automobilky Geely 20 procent a u automobilky SAIC pak 38,1 procenta.

Cla na čínské elektromobily je Brusel rozhodnutý zvýšit i přes odpor Německa. Zastánci opatření jsou hlavně Francie a Španělsko, uvedl list Financial Times.

Představitelé německé vlády, stejně jako automobilek BMW, Mercedes nebo Volkswagen chystaná opatření kritizují, protože se obávají reakce Číny.

Brusel dlouhodobě tvrdí, že čínští výrobci elektromobilů těží z národních dotací, které znevýhodňují jejich evropské konkurenty. V této souvislosti loni v říjnu rozjel vyšetřování možného narušení hospodářské soutěže.

Peking už dříve varoval, že podnikne odvetná opatření, pokud k navýšení dosavadního desetiprocentního cla dojde. Mluví se o clech na koňak nebo vepřové maso dovážené z EU. Samotná Čína má v současnosti vyšší clo na dovoz evropských automobilů, které činí 15 procent.

„Reakce a následky by mohly spustit obchodní válku, která by byla pro EU zničující. Je totiž silně závislá na dodavatelských řetězcích ovládaných Čínou,“ řekl agentuře Reuters analytik automobilového průmyslu Will Roberts ze společnosti Rho Motion.

Představitelé EU tvrdí, že Berlín vyvíjel tlak na šéfku Komise Ursulu von der Leyenovou, která usiluje o druhé funkční období, aby upustila od vyšetřování čínských dotací pro automobilky.

Intenzivní lobbování ze strany německé vlády Olafa Scholzeho ale nezafungovalo, prozradil listu The Financial Times jeden ze zdrojů obeznámený se situací.

Proti vyšším clům na dovoz čínských elektromobilů v EU se k Německu a Maďarsku nedávno veřejně přidal také švédský premiér Ulf Kristersson. Podle Financial Times by se k této opozici navíc mohly přidat další země, přičemž list jmenoval Českou republiku a Slovensko.

Je ovšem nepravděpodobné, že by Francie i Španělsko, významné země produkující automobily, ustoupily.

Členské státy EU budou požádány, aby o clech hlasovaly do 2. listopadu. Konečná cla se obvykle ukládají na dobu pěti let, dodal list.

Vztahy mezi Čínou a EU jsou napjaté kvůli řadě faktorů, mezi které patří i sblížení Pekingu s Moskvou po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. EU se snaží snížit svou závislost na Číně coby druhé největší ekonomice světa zejména u materiálů a výrobků pro takzvanou zelenou transformaci.