EU se chystá na zákaz ruských ropných produktů. V ČR bude nafty dost, míní analytik

Evropská unie a státy G7 zavedly od 5. prosince maximální cenu 60 dolarů (1 330 Kč) za barel ruské ropy přepravované po moři. Ve stejný den také začal v EU platit zákaz dovozu ruské ropy po moři.

Opatření podle finského institutu pro výzkum energií a ovzduší CREA fungují a Rusko kvůli nim ztrácí kolem 160 milionů eur (3,84 miliardy Kč) denně.

Už 5. února se navíc zákaz dovozu v EU rozšíří i na ropné produkty, jmenovitě hlavně na naftu. Země se na platnost tohoto opatření už několik měsíců připravují a ruskou naftu nakupují ve velkém, aby měly dostatečné zásoby. Jen v prosinci tak evropské státy dovezly z Ruska rekordních 8,2 milionu tun nafty, uvádí server Politico s odkazem na analýzu datové společnosti Refinitiv.

Před válkou na Ukrajině se Rusko podílelo z více než poloviny na celkovém importu dieselu do EU, přičemž ruská nafta tvořila zhruba desetinu celkové spotřeby Unie. Blížící se embargo tak vyvolává otázky, zda si EU bez ruské nafty poradí. Výrazně vyšší dovoz v posledních měsících ale podle analytiků znamená, že žádné problémy s 5. únorem Evropa nepocítí, píše Politico.

Stejný názor zastává také analytik XTB Jiří Tyleček. „Příprava je intenzivní a dle mého názoru se žádného fyzického nedostatku nedočkáme. Zásobníky jsou naplněny takřka na maximální kapacitu a jsou uzavírány smlouvy s dalšími exportéry paliv,“ řekl Novinkám.

Situace bude podle něj klidná i u nás, protože Česká republika odebírá naftu primárně od Slovnaftu na Slovensku, kde je tamní rafinérie napojena na ropovod Družba, jehož se sankce netýkají.

„Jen malá část spotřeby se dováží z Rakouska či Německa. Naprostá většina v ČR prodávaného dieselu se vyrábí u nás či v okolních zemích z ropy z ropovodu Družba, takže ani z tohoto pohledu by nemělo k nějakému nedostatku, který by ovlivnil cenu, dojít,“ vysvětlil.

Přesto embargo na ruské produkty Tyleček vnímá jako „tvrdší oříšek“ než embargo na samotnou ropu. Schopnost Evropy produkovat paliva je totiž limitovaná. „Bohužel Evropa trpí výrazným nedostatkem kapacity rafinérií a také USA stěží pokrývají vlastní spotřebu,“ podotkl.

Klíčovou roli v tomhle ohledu sehrají Blízký východ (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt) a Indie, odkud by se podle Tylečka mělo dovážet více paliv.

Podle serveru časopisu Time pak bude mít velký vliv i Čína. „Čínská politika mění hru. Tato země drží klíč ke všem přebytečným rafinérským kapacitám po celém světě,“ citoval Time ředitele výzkumu v poradenské skupině Wood Mackenzie Marka Williamse.

Čínský export nafty v posledních měsících výrazně vzrostl, nicméně až do Evropy putoval jen zlomek dodávek, které se navýšily hlavně v asijském regionu. Zvýšené čínské dodávky každopádně mohou uvolnit barely od jiných výrobců, a ty už mohou teoreticky zamířit do Evropy, píše Politico.

Podle Williamse může Čína v první polovině roku vyvážet 400 až 600 tisíc barelů nafty denně, což je podobný objem toho, co EU a Spojené království odtržením se od ruských dodávek ztratí.