Článek
Plán má podle dokumentu, do kterého list nahlédl, rovněž zahrnovat navýšení rozpočtu, též zvaného víceletý finanční rámec, aby bylo možné pokrýt rostoucí výdaje na obranu a splácení dluhů.
Dokument upozorňuje, že jen splácení dluhopisů z doby pandemie bude činit 30 miliard eur (750 miliard Kč) ročně, což odpovídá pětině ročního rozpočtu EU. To asi přinutí Unii přehodnotit celkovou výši příspěvků členských států.
Snahy o zvýšení celkového rozpočtu ale pravděpodobně narazí na silný odpor největších čistých přispěvatelů do rozpočtu, tedy Německa a Nizozemska.
Rozpočet EU je tradičně financován příspěvky členských států, které odpovídají přibližně jednomu procentu HDP Unie. Zhruba třetina rozpočtu je přidělena na zemědělské dotace, další třetina na podporu méně rozvinutých regionů v rámci politiky soudržnosti a zbývající část pokrývá další oblasti, včetně zahraniční pomoci a platů zaměstnanců EU.
V rámci zjednodušeného rozpočtu by Komise schválila pro každou zemi jediný plán s klíčovými reformami a investicemi, který by zahrnoval regionální fondy i zemědělské dotace.
To by dalo národním vládám větší pravomoci při rozhodování o projektech, včetně těch, které se dosud schvalovaly na úrovni místních samospráv ve spolupráci s Bruselem.
Druhý fond, nazvaný Evropský fond konkurenceschopnosti, by měl podpořit investice do klíčových sektorů a společných projektů. Třetí by se věnoval zahraniční politice.
Nové fondy by podle listu mohly Unii umožnit přesměrovat mnohem větší část rozpočtu na přeshraniční obranné projekty, které v minulých rozpočtech nebyly prioritou.
Návrh Komise přichází ještě před oficiálním legislativním návrhem víceletého finančního rámce, který má být představen letos v létě. Jeho schválení vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států, což v případě toho posledního znamenalo více než dvouletá jednání.
Komise argumentuje, že současné mechanismy rozdělování financí jsou při schvalování projektů příliš byrokratické a pomalé.
