Článek
O úvahách informoval list The Financial Times. Odvolává se na tři zdroje znalé aktuálního dění v Evropské komisi.
Návrhy na zavedení stropu jsou součástí debaty o nové strategii, kterou by měla EU prezentovat příští měsíc. Chce v ní nastínit cestu, jak posílit průmysl v době, kdy se energeticky náročná odvětví vypořádávají s agresivní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa i unijními plány na ekologickou transformaci ekonomiky.
Plyn na burze zdražuje, vyplatí se fixace ceny
Vysoké ceny energií firmy na světovém trhu dlouhodobě znevýhodňují. Nyní navíc znovu rostou mimo jiné kvůli chladné zimě a slabému větru, který tlumí výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Detaily případného cenového stropu zatím nejsou známy. Už nyní se proti němu ale ohradila sdružení zastupující například energetické burzy nebo obchodníky na finančních trzích.
„Domníváme se, že toto opatření, pokud bude zavedeno, může mít dalekosáhlé negativní důsledky pro stabilitu evropských energetických trhů a bezpečnost dodávek napříč kontinentem,“ uvedli odpůrci v dopise, který adresovali šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Sama Komise zjištění listu odmítla komentovat. The Financial Times na základě rozhovorů s evropskými diplomaty ale upozorňuje, že pokud by cenový strop skutečně navrhla, může narazit i u některých členských států.
EU podobný strop už jednou navrhla. Státy se na něm dohodly v prosinci 2022 během energetické krize po vypuknutí války na Ukrajině. Tehdy ale k jeho aktivaci nakonec nedošlo. Cena na burze následně nepřekročila stanovenou hranici 180 eur za megawatthodinu. Jednotlivé státy si ale ceny plynu i elektřiny pro domácnosti regulovaly samy.
Zbavilo se Česko závislosti na ruském plynu? Realita je složitější
