EU je u vzácných kovů kriticky závislá na Číně. Nadějí je naleziště ve Švédsku

Od technologicky pokročilých čipů v mobilních telefonech a počítačích, přes vojenské rakety až třeba po solární panely nebo baterie v elektromobilech. Tam všude jsou vzácné kovy potřeba. Není tak pochyb o tom, že vlastnit takové bohatství je pro daný region v rámci konkurenceschopnosti i bezpečnosti naprosto klíčové.

„Lithium a další vzácné zeminy budou brzy důležitější než ropa a plyn,“ řekl už před dvěma lety eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Bohužel EU je v tomto ohledu zcela závislá na Číně, odkud v roce 2021 dovezla přibližně až 98 procent vzácných zemin používaných v Unii. To je obrovská závislost, jež s sebou přináší bezpečnostní riziko.

„Bez kritických surovin Evropa neobstojí v globální konkurenci v digitálních technologiích a nebude schopná ani rozvíjet svoje obranné schopnosti,“ míní Pavla Hosnedlová z projektu České zájmy v EU.

Naději na větší nezávislost EU na Číně přineslo v lednu Švédsko. Tamní město Kiruna ležící asi 200 kilometrů nad severním polárním kruhem je více než sto let proslulé dolováním železa, nyní tam však těžaři objevili mnohem vzácnější a co do velikosti velké ložisko, v němž se nachází asi milion tun různých kovů s nezvyklými názvy jako je prazeodym nebo neodym.

„Takové množství (jeden milion tun) by bylo schopné pokrýt světovou spotřebu vzácných zemin po dobu tří let,“ konstatoval Michal Čepelka, analytik Asociace pro mezinárodní otázky v Praze. Hodnota kovů se může podle něj pohybovat v desítkách miliard eur neboli stovkách miliard Kč.

Pro srovnání, nejvíce zásob vzácných zemin na světě má už zmíněná Čína, a to 44 milionů tun. Naproti tomu třeba USA mají pouze 1,8 milionu tun, doplnil Čepelka. Švédské naleziště je podle něj významné především z evropského hlediska, a to právě proto, že Evropa je aktuálně plně závislá na dovozu.

Ani s novým bohatstvím objeveném ve Švédsku ale nedojde ke změně ze dne na den, ba ani z roku na rok. „Rozvoj naleziště potrvá roky a bude pravděpodobně stát miliardy eur. Švédská společnost odhaduje rozvoj naleziště na 10 až 15 let, což je u podobných nalezišť standardní harmonogram,“ podotkl Čepelka.

Těžba vzácných kovů bývá velmi složitá, protože se na rozdíl třeba od uhlí nevyskytují v čisté podobě, ale ve sloučeninách. Celý proces je tak časově mnohem delší a ekologicky a energeticky náročnější.

Zlevnit a urychlit by jej ale mohl v Bruselu nově připravovaný zákon o kritických surovinách. „Díky tomuto dokumentu by měly mít strategické projekty významné pro bezpečnost EU v oblasti kritických surovin zajištěnou část financování z EU a rychlejší schvalovací proces,“ uzavřel Čepelka.