EU i eurozóna se vrátily do deflace

Největší dopad na pokles cen v eurozóně měly ceny pohonných hmot, topného oleje a plynu. Naopak deflaci zbrzdil růst cen v restauracích a kavárnách a také nájmů. Ceny energií v eurozóně klesly meziročně o 8,7 procenta. Bez zahrnutí vlivu cen energií inflace v eurozóně činila 0,7 procenta.

Deflaci v dubnu zaznamenalo celkem 17 členských zemí EU. Nejvíce klesly ceny v Rumunsku, Bulharsku a na Kypru, a to o více než dvě procenta. Naopak v Belgii ceny stouply o 1,5 procenta a ve Švédsku o jedno procento.

Proti předchozímu měsíci ceny v eurozóně stagnovaly. Ve 28 zemích EU mírně vzrostly o 0,1 procenta.

Pomalý růst cen v EU a eurozóně ovlivňuje i inflaci v Česku, v dubnu ceny meziročně stouply o 0,6 procenta. [celá zpráva]

Česká národní banka považuje za ekonomicky zdravou inflaci ve výši blízko dvou procent. Kvůli pomalému růstu cen plánuje pokračovat v intervencích s cílem držet kurz koruny nad hranicí 27 CZK/EUR až do poloviny příštího roku, při dalším poklesu cen uvažuje i o výraznějším oslabení koruny. [celá zpráva]

Eurozóna spadla do deflace už podruhé od loňského září. Evropská centrální banka (ECB) se v březnu rozhodla podpořit růst cen i ekonomiky v eurozóně snížením všech úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru. Šéf ECB Mario Draghi očekává růst cen až ve druhé polovině letošního roku.