Hlavní obsah

EU chce, aby Evropané začali jíst hmyz. Čím dříve, tím lépe

Novinky, Jakub Kynčl
Brusel
Aktualizováno

Orestované kobylky, pečení mravenci, polévka ze sarančat či včelí crème brûlée. To není menu z nějaké soutěže odvahy, ale výběr z pokrmů, které bychom mohli okolo roku 2020 zcela běžně jíst. A že nejde jen o fikci, dokazuje i to, že Evropská unie do projektu, který má za úkol zjistit konkrétní nutriční hodnoty jednotlivých zástupců hmyzí říše, investovala již 74 miliónů korun.

Foto: Profimedia.cz

Kobylky by měly mít v budoucnu místo na našich talířích.

Článek

Bruselští experti věří, že hmyz a nejrůznější plazivé potvůrky mohou být důležitým zdrojem výživy. Věří, že tím pomohou vyřešit nedostatek potravin, a stejně tak i uleví životnímu prostředí. Propagátoři požívání hmyzu uvádějí, že jde o jídlo s nízkým obsahem cholesterolu a tuku, které je velmi bohaté na proteiny.

Podle jedné ze studií má drobná kobylka ve svém těle 20 procent proteinů a pouhých šest procent tuku. Hovězí má sice 24 procent proteinu, tuku má však asi 20 procent.

Foto: Profimedia.cz

Podobný pohled se nám možná během pár let naskytne i na českých trzích. Zatím je však výjev z Ugandy daleko.

Kobylky jsou podle vědců bohaté na vápník, termiti na železo a taková housenka bource morušového tělu poskytne denní přísun mědi a riboflavinu. Hmyz produkuje méně skleníkových plynů a vyžaduje méně potravy než dobytek.

Z létavého hmyzu "krevety"

Evropská komise nabízí peníze tomu výzkumnému institutu, který přijde s nejlepším návrhem na téma "Hmyz jako novodobý zdroj proteinů". Jde jí o faktory, jakými jsou kvalita a bezpečnost této stravy, společně s potenciálními alergickými reakcemi a přesným proteinovým složením.

"Do roku 2020 budeme hmyz kupovat zcela běžně v supermarketech. Budeme udiveni tím, jak si lidé roku 2011 jednoznačně mysleli, že nic takového jíst nebudou. Brouci jsou biologicky podobní korýšům a létavý hmyz bude uznáván jako krevety nebe," uvedl vedoucí vědeckého týmu z holandské univerzity ve Wageningenu Marcel Dicke.

"Už jsme byli u toho, když se začal jíst lilek či suši. Ani u jedné z těchto potravin lidé nevěřili, že se kdy zavedou a budou požívány pravidelně. A hle. Jíme oboje. Myslím si, že s hmyzem to začne postupněji. Nejdříve se bude přidávat do různých omáček a pak třeba i burgerů. Rozemletý hmyz vypadá přece jen přijatelněji. Staré zdroje proteinů budou nedostatečné k nasycení světové populace. EU musí investovat do určité bezpečnosti v této oblasti," dodal Dicke.

Kádě plné hlístic budou efektivnější?

Nicméně britský entomolog Stuart Hine tlumí přehnaný optimismus. Hmyz podle něj nemůže vyřešit celý problém.

"Hmyz je fantastický, ale není samospasitelným řešením hledání jídla. Budeme muset najít něco efektivnějšího, například obří nádrže speciálních hlístic. A navíc, hmyz se musí tepelně upravovat. Ano, když nemáte nic jiného, tak můžete jíst hmyz i syrový, ale většina kultur, které hmyz jedí, jej také tepelně upravuje," uvedl Hine.

Anketa

Jaký máte vztah k hmyzu jako potravině?
kladný, beru jej jako zdravý druh potravy
3,9 %
vyzkouším ho, předsudky vůči tomu nemám
18,1 %
pokud to bude nutné, zkusím si na něj přivyknout
2,8 %
nevím, nikdy jsem ho nejedl a nemám na to názor
6,5 %
hmyz se mi na talíři příčí, jíst ho nebudu
68,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 32877 čtenářů.

Výběr článků

Načítám