Článek
„Musíme pracovat na tom, aby EU měla více kompetencí v oblasti zdravotnictví, a zahájit na toto téma diskusi,” apelovala začátkem září předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém prvním projevu o stavu Unie v Evropském parlamentu (EP).
Vlna koronaviru, která se už podruhé v plné síle prohání starým kontinentem, přinesla tolik řešení, strategií, částečných úspěchů i neúspěchů v boji se zákeřnou nákazou, kolik je členských zemí Unie.
Nad koronavirem zvítězíme pouze tehdy, pokud jej porazíme všude.
Pravomoci v oblasti zdravotnictví jsou totiž jednou z oblastí, která zůstává ve výsostné kompetenci jednotlivých států. I kdyby se zdálo, že Unie „nedělá dost”, faktem je, že k tomu, aby dělala víc, nemá pověření.
Zdravotní a ochranný materiál za 41 miliard
Hlavní rolí Unie během pandemie tak bylo především pomáhat státům zajistit dodávky ochranných prostředků a zdravotnických potřeb. V rámci čtyř společných veřejných zakázek tak dosud zajistila roušky a ochranné prostředky za 1,5 miliardy eur (zhruba 40,8 miliardy korun).
EU také prosadila na hranicích jednotlivých států takzvané přednostní pruhy. Ty se pro usnadnění zásobování zdravotním materiálem využívaly při první vlně pandemie. Přeshraniční pohyb osob a zboží byl totiž výrazně narušen opatřeními členských států na hraničních přechodech.
Volný pohyb osob a zboží. Nejdůležitější prvek evropské integrace narušil koronavirus
Zároveň se EU snažila pomáhat i mimo Evropu. Koneckonců, pandemie je globální problém. „Abychom dostali tuto pandemii skutečně pod kontrolu, potřebujeme více spolupráce a koordinace na mezinárodní úrovni,“ zdůvodnil iniciativu eurokomisař pro řešení krizí Janez Lenarčič.
Na konci července tak z EU zamířil humanitární let do Jižního Súdánu s 41 tunami zdravotního materiálu. Celkem Komise zajistila 67 letů s více než 1110 tunami do 20 zemí se zranitelnými zdravotními systémy v Americe, Asii a Africe. Vedle toho EU do těchto zemí vyslala celkem 1700 zdravotníků a humanitárních pracovníků.
„Budeme pokračovat v našem úsilí jak doma v Evropě, tak na mezinárodní úrovni, abychom podpořili naše partnery při zvládání této společné výzvy,“ dodal Lenarčič.
Klíčovým úkolem je získat vakcínu
Hlavním úkolem při současném nastavení pravomocí EU ve vztahu k pandemii tak je ekonomickou a geopolitickou sílu využít k zajištění vakcíny proti novému typu koronaviru. Stejně, jako se o to snaží například Spojené státy nebo Rusko.
„EU by měla co nejdříve zajistit vakcínu a lék, podporovat výzkum a být v centru vývoje, ve všem ostatním si myslím, že je vhodnější autonomie pro členské státy a maximálně nezávazná doporučení,“ souhlasí člen výboru EP pro životní prostředí a veřejné zdraví Alexandr Vondra (ODS/Evropští konzervativci a reformisté).
„Komise nepřetržitě pracuje na tom, aby občanům EU poskytla bezpečnou a účinnou vakcínu proti covidu-19 tak rychle, jak to bude možné,“ ubezpečuje šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Druhá vlna pandemie: Unie hledá způsob, jak tentokrát předejít chaosu
První kontrakt Komise podepsala se společností AstraZeneca, která na očkovací dávce pracuje. Pro státy zajistila 300 milionů dávek budoucí vakcíny s opcí na dalších 100 milionů dávek. Přesto EU nehodlá sázet jen na jedinou kartu.
„Naše jednání přinesla jasný výsledek – první smlouva podepsaná v rámci našeho předsevzetí zajistit diverzifikované vakcínové portfolio,“ pochvalovala si komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová a dodala, že úspěchu pomohlo úsilí Francie, Německa a Nizozemska.
Že chce EU využít co nejvíce alternativ a nechce být závislá na vývoji vakcíny pouze jedné společnosti, dokládají podpisy dalších smluv – s Johnson & Johnson, Sanofi-GSK, BioNTech-Pfizer, Moderna a CureVac.
| EU a vakcína proti covidu |
|---|
| Evropská komise (EK) 14. srpna uzavřela dohodu o nákupu potenciální očkovací látky se společností AstraZeneca. Smlouva jménem členských států vešla v platnost 27. srpna. |
| Komise bude moci pro státy zakoupit 300 milionů dávek vakcíny s opcí na dalších 100 milionů dávek. |
| O den dříve EK uzavřela kontrakt s firmou Johnson & Johnson. V případě, že společnost vyvine prokazatelně účinnou a bezpečnou látku, EK může nakoupit 200 milionů dávek s opcí na dalších 200 milionů. |
| Další smlouva o nákupu očkování vstoupila v platnost 18. září. Tuto smlouvu EK podepsala se Sanofi-GSK. Pokud se prokáže bezpečnost a účinnost vakcíny, EU bude mít pro členské státy k dispozici 300 milionů dávek této látky. Pokud by vše šlo dobře, tato vakcína by mohla být k dispozici v polovině roku 2021. |
Von der Leyenová navíc chce, aby případná vakcína, kterou Evropská komise zajistí, nebyla k dispozici jen pro členské státy. „Nad koronavirem zvítězíme pouze tehdy, pokud jej porazíme všude,“ zdůraznila.
Připravte se na druhou vlnu
I když se v létě mohlo zdát, že to nejhorší máme za sebou, řada lidí byla jiného názoru. Například Evropský parlament (EP) v usnesení z 10. července důrazně upozorňoval, že koronavirová krize ještě neskončila a že „dojde k dalším nákazám a úmrtím, pokud nezaujmeme obezřetný přístup“, a doporučil preventivní opatření.
Členské státy EP vyzýval k zátěžovým testům zdravotních systémů, které by odhalily slabiny pro příští vlny pandemie.
Přesto se v mnoha zemích, včetně Česka, nic takového nestalo.
EU má pro budoucnost jasný cíl: technologicky zezelenat
Premiér Andrej Babiš (ANO) teprve na konci září v projevu k národu slíbil, že teď Česko začne budovat „integrovaný systém s velkokapacitními call centry, zajistí dostatečný počet odběrných míst a kapacity laboratoří, které budou hlásit lidem výsledek odběrů do čtyřiceti osmi hodin“, spouštět systém sebetrasování a zvyšovat kapacitu lůžek pro pacienty s covidem v těžším stavu.
Nakonec ministr zdravotnictví Roman Prymula znovu vyhlásil nouzový stav a další restriktivní opatření. Náskok z jara Česko zcela promarnilo.
| Zdravotní politika v EU |
|---|
| Možnosti EU v oblasti zdravotnictví vymezuje článek 168 Smlouvy o fungování EU (Lisabonské smlouvy). |
| Ten hovoří mimo jiné o tom, že činnost EU zahrnuje „boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu a sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasné varování před nimi a boj proti nim“. |
| Unie má podněcovat „spolupráci mezi členskými státy“ v těchto oblastech a podporovat jejich činnost. |
Zásoby materiálu
Pandemie covidu-19 byla velkou zkouškou odolnosti zdravotních systémů. Zejména v první vlně v některých zemích téměř kolabovaly. Obavy z podobného scénáře se v posledních týdnech objevují i v České republice.
Europoslanci i proto chtějí, aby Komise navrhla vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření ve zdravotnictví.
Jeho cílem má být podle červencového usnesení EP schopnost reagovat na podobné zdravotní krize, koordinace postupu na evropské úrovni a dohlížet na vytváření strategických zásob léků a zdravotního materiálu a jejich distribuci.
Již v průběhu první vlny vznikla společná evropská rezerva nouzového zdravotnického vybavení, kam patří ventilátory, roušky a další potřebný materiál s cílem pomoci členským státům.
Šéfka EK von der Leyenová také prosazuje silnější roli Evropské lékové agentury a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Kromě toho chce vytvořit agenturu pro biomedicínský výzkum, která má umožnit lepší a rychlejší reakci EU v případě krize, jakou je globální pandemie.
Jak rychle a zda vůbec se podaří ambiciózní proklamace Unii uvést do praxe, však zůstává zatím otevřenou otázkou. Největším benefitem, který teď EU v boji s covidem může svým občanům přinést, je tak vedle ekonomické podpory hospodářství jednoznačně získání a zajištění vakcíny.