Článek
Výhled je podle OECD značně nejistý a růst o 2,4 procenta lze očekávat v tom nejlepším případě. Nejhorší scénář naopak předpokládá, že růst globální ekonomiky letos proti loňsku zvolní na polovinu, respektive na 1,5 procenta.
OECD proto vyzývá vlády, aby učinily maximum, jednaly rychle a rázně a snažily se epidemii a její dopad na ekonomiku zastavit. Jinak hrozí, že některé země spadnou do hospodářské recese, což by se vedle Japonska patrně týkalo i eurozóny.
Elektronika kvůli koronaviru podraží
„Hlavní zpráva z tohoto zhoršeného scénáře říká, že mnoho zemí by se ocitlo v recesi. Proto vyzýváme, aby v zasažených oblastech byla co nejrychleji přijata odpovídající opatření,” řekla agentuře Reuters hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová.
Vlády podle ní musejí podpořit své zdravotnické systémy, více zaplatit nebo snížit daně zaměstnancům, kteří musejí pracovat přesčas, a také umožnit kratší pracovní dobu firmám, které se potýkají s propadem poptávky po svém zboží a službách.
ČSA pozastavily linky do Milána a Boloni
Globální ekonomika naposledy zaznamenala mezičtvrtletní pokles v posledním čtvrtletí 2008, kdy se potýkala s dopady světové finanční krize. Tu značně zkomplikoval krach americké investiční banky Lehman Brothers, po němž hrozil kolaps globální finanční architektury. V celoročním srovnání globální ekonomika naposledy klesla v roce 2009, ještě v reakci na dozvuky finanční krize.
OECD také upozornila, že dopady nového typu koronaviru jsou mnohem citelnější než dopady podobných epidemií v minulosti, protože globální ekonomika je teď mnohem více propojená. Čínská ekonomika je navíc asi čtyřikrát větší než v roce 2003, kdy se objevila epidemie SARS.