Hlavní obsah

Energofirmám z EU a USA hrozí nedostatek uranu pro jaderné palivo

4:26
4:26

Poslechněte si tento článek

Poptávka po energii z jaderných reaktorů roste, od potřeby elektřiny pro domácnosti po využití v datových centrech pro umělou inteligenci. Ve stejné chvíli čelí podle listu The Financial Times energetiky v Evropě i USA riziku nedostatku uranu, který je nutný pro výrobu jaderného paliva. Česko má ale podle ČEZ zásoby na roky dopředu.

Foto: Profimedia.cz

Uranový důl v Austrálii

Článek

Hrozba nedostatku pro nadcházející roky přichází v době, kdy největší světový producent uranu Kazachstán zvyšuje dodávky do Ruska a Číny, zatímco do USA a Evropy ho posílá méně.

„Ruské a čínské subjekty se velmi usilovně snaží zajistit přístup k surovinám ve Střední Asii a Africe, což vytváří velmi agresivní konkurenční prostředí,“ uvedl Benjamin Godwin z londýnské poradenské firmy Prism Strategic Intelligence.

Podle Cory Kose z kanadské Cameco, jednoho z největších světových producentů uranu, směřuje do Číny stále více vytěžené strategické suroviny.

Češi věří jádru nejvíc z celé EU

Ekonomika

ČEZ, který v Česku provozuje čtyři jaderné bloky v Dukovanech a dva v Temelíně, je podle mluvčího Ladislava Kříže dobře připraven. „Obě elektrárny dlouhodobě udržují několikaleté strategické zásoby a zvyšují i kapacity skladů,“ řekl Novinkám.

Firma také diverzifikuje dodavatele paliva, kterým byl v minulosti ruský TVEL.

„Už v letošním roce dodá společnost Westinghouse první nové palivo pro obě české jaderné elektrárny. Diverzifikovali jsme dodavatele, jako druhého máme francouzský Framatome pro Temelín a probíhají také jednání pro Dukovany,“ doplnil.

Přebytek se ztenčil

Po jaderné havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 byl uranu na trhu přebytek, ten se ale postupně vyčerpává. Podle Světové jaderné asociace se přitom globální poptávka po uranu do roku 2040 zdvojnásobí.

Řada zemí včetně Spojených států, Velké Británie nebo Jižní Koreje plánuje do roku 2050 výrazně zvýšit výrobu elektřiny z jádra, podle amerického Centra pro strategické a mezinárodní studie pro to ale nemají zajištěn odpovídající dodavatelský řetězec včetně těžby suroviny.

„Těžba uranu je slabé místo, kterému nevěnujeme pozornost,“ uvedla ředitelka centra Gracelin Baskaran.

Kříž ovšem její slova mírní. „Trhy se samotným uranem prochází mnoho let výkyvy a nyní nepozorujeme nějaký významný zvrat,“ prohlásil.

Z Kazachstánu do Ruska a Číny

Přibližně čtyřicet procent uranu dodává na trh Kazachstán. Je tak zdaleka největším světovým dodavatelem před Kanadou, Namibií a Austrálií. Podle firemních výkazů šly v roce 2023 dvě třetiny prodeje státní těžební skupiny Kazatomprom do Ruska, Číny a na domácí trh, zatímco v roce 2021 to byla jen asi třetina.

Pro srovnání, před dvěma lety směřovalo k odběratelům z USA, Kanady, Francie a Velké Británie pouze 28 procent kazašského uranu oproti 60 procentům v roce 2021.

Hlavním dodavatelem pro reaktory v Evropské unii je podle listu africký Niger. V roce 2023 ale dodávky do Unie ve srovnání s rokem 2021 klesly o třetinu a po vojenském puči v červenci 2023 už africká země žádný uran nevyvezla.

O těžební práva v zemi přišla francouzská státní společnost Orano, pro niž ještě před dvěma lety představoval tamní uran 16 procent zdrojů. Společnost podle listu čelí problémům i v Kazachstánu, kde provozuje doly, jejichž kapacita se vyčerpává.

„Manévrovací prostor pro Orano v Kazachstánu je velmi omezený,“ řekl Teva Meyer z Francouzského institutu pro mezinárodní a strategické vztahy. Firma podle něj v zemi nemůže zvýšit těžbu, zatímco ostatní dostupné doly kupují Rusové a Číňané.

Německo vlastní reaktory odstavilo, elektřinu z jádra teď ve velkém nakupuje

Ekonomika

Výběr článků

Načítám