Energie zdraží víc, než se čekalo

Elektřina i plyn se totiž na burze obchodují za vyšší a vyšší ceny, a domácnosti tak čeká zvýšení roční útraty až o několik tisíc korun.

„Zemní plyn je v tuto chvíli na burze meziročně dražší o 92 procent. Koncová cena pro spotřebitele bude narůstat velmi rychle a výrazně a určitě se můžeme dostat přes deset procent,“ řekl Právu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora ale ceny plynu poskočí ještě o něco víc. „Náraz do konečných cen se bude pohybovat v rozmezí 10 až 15 procent,“ řekl Právu. Podobně podle jeho slov podraží i elektřina. Křeček se ale obává, že cena pro domácnosti u elektřiny naroste ještě výrazněji.

„U elektřiny atakujeme hranici 80 eur za MWh, to je něco nevídaného. Je to nejvyšší cena nejméně za poslední dekádu,“ prohlásil. Meziročně podle něho cena silové elektřiny na burze vzrostla o 83 procent. „Koncová cena pro domácnosti poroste o desítky procent,“ uvedl analytik.

Průměrná spotřeba elektřiny v českých domácnostech činí 3500 kWh ročně. Při ceně přibližně 4 Kč za kWh by 15procentní nárůst plateb znamenal zvýšené roční náklady o více než 2000 korun, pokud by to byl nárůst o 20 procent, znamenalo by to téměř 3000 Kč ročně navíc.

„U domácností, které elektřinou topí, to budou zcela jistě jednotky tisíc. Tam se roční účet pohybuje mezi 20 a 40 tisíci korunami, u vyšších odběrů by tedy bylo roční navýšení asi 6000 korun,“ prohlásil Gavor.

Podobně si nejméně 2000 korun ročně připlatí rodiny využívající plyn.

Ač téměř dvojnásobný nárůst cen u elektřiny i plynu na burze může spotřebitele vyděsit, dopad do koncových cen bývá nižší. Celková cena je totiž tvořena nejen silovou, ale i regulovanou částí. Její nárůst stanovuje Energetický regulační úřad a očekává se, že se letos bude pohybovat v jednotkách procent. U elektřiny se regulovaná část na koncové ceně podílí více než polovinou, u plynu je to asi třetinou.

Navíc zejména velcí dodavatelé nakupují komodity až s několikaletým předstihem. „Domácnosti, pro něž dodavatelé nakupují s větším předstihem, budou mít cenu na příští rok částečně dotovanou z levného nákupu minulých let, a ten náraz proto nebude tak dramatický,“ prohlásil Gavor.

Křeček očekává, že vlna zdražování přijde v plné síle od Nového roku, podle Gavora i dřív.

„Úpravy ceníků začnou přicházet při začátku topné sezony. První prodejci k tomu přistoupí u produktů třeba na dobu neurčitou. Menší hráči budou tradičně vyčkávat na signály od těch dominantních,“ vysvětlil.

Odborníci tak spotřebitelům radí zafixovat si cenu, čímž sice zákazník nebude moci po dobu trvání smlouvy měnit dodavatele, ale na několik let se zajistí proti růstu cen. „Výhoda fixace platí zejména u elektřiny, kde lze čekat dlouhodobé nárůsty,“ prohlásil Gavor.

Za nebývalým zdražením proudu stojí podle ekonomů rychle rostoucí cena emisní povolenky, kterou musí výrobci elektřiny platit za vypuštěné emise.

Zatímco loni v březnu její cena podle serveru Trading­economics.com činila sotva 15 eur, nyní to je už 55 eur. To se pak promítá do cen energií.

„Zelená dohoda prosazovaná Evropskou unií bude cenu emisních povolenek zvyšovat i nadále. Cena elektřiny bude ještě nějakou dobu narůstat,“ prohlásil Křeček.

Trh se navíc podle něho obává odstavení jaderných elektráren v Německu, které má být dokončeno v příštím roce. Elektřina, kterou odstavené bloky nevyrobí, pak bude na trhu chybět. Na to reagují i ceny plynu, kdy ruský Gazprom aktuálně nenavyšuje dodávky do Evropy přes zvýšenou poptávku, a naopak je snižuje.

„Je jasné, že rostoucí ceny povolenky hendikepují uhlí, je tlak na konverzi na zemní plyn,“ uvedl Gavor. Poptávka po něm tak poroste. Trh podle něho ale doufá, že se nakonec zprovozní plynovod Nord ­Stream 2 z Ruska do Německa.

„Projevuje se to i na burzovních cenách, kde lze plyn na rok 2023 nakoupit výrazně levněji než na rok 2022. Obchodníci předpokládají, že vysoké ceny jsou krátkodobějšího charakteru a dodávka v dalších letech bude levnější,“ dodal. Ceny plynu se podle něho ale ani tak na úroveň posledních dvou let nesníží.