Energetika zvládne i nejhorší scénář odchodu od uhlí, zhodnotilo ministerstvo

„I v tomto extrémním scénáři analýzy potvrdily, že bezpečnost dodávek elektřiny a tepla zůstane zachována,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Realistický scénář, který vzešel z jednání s provozovateli uhelných zdrojů, počítá podle něj spíš s postupným útlumem uhelných zdrojů do roku 2030.

V případě naplnění krizového scénáře, který resort označuje za velmi nepravděpodobný, by se Česko už příští rok dostalo do pozice dovozce elektřiny, zatímco nyní jí vyrábí dost pro svou potřebu a část výroby vyváží. V roce 2027 by podíl dovozu na spotřebě vzrostl asi na 14 TWh, takže by Česko bylo na dovozu závislé asi z dvaceti procent.

Podle ministerstva to může znamenat pohyb ceny elektřiny oběma směry. Pokud výrobu z drahých zdrojů vytlačí elektřina z těch levných, bude cena klesat bez ohledu na to, zda půjde o proud vyrobený v Česku nebo dovezený. V případě omezení možnosti dovozu levné elektřiny by pak cena šla nahoru.

Dodávky tepla zůstanou podle resortu zachovány i v nejhorším scénáři, protože majitelé tepláren mají s velkými dodavateli uzavřené smlouvy v některých případech až do roku 2030. Navíc Česko může dát až 75 miliard na patnáctiletou podporu kombinované výroby elektřiny a tepla.

Nahradit uhelné elektrárny mají zejména plynové zdroje, a to s instalovaným výkonem kolem 2000 MW po roce 2030, což je pro srovnání výkon dvou jaderných bloků v Temelíně. Jejich provoz chce vláda podpořit penězi s využitím takzvaného dekarbonizačního mechanismu, což by umožnilo státní podporu s tím, že tyto elektrárny budou připravené na využití vodíku.

V rámci novely energetického zákona má být rovněž možné dát neuhelným elektrárnám podporu za to, že budou vyrábět jen ve dnech, kdy to bude potřeba. Za jejich udržení v provozu by stát platil náklady a přiměřený zisk, stálo by to jednotky miliard ročně. Na obě tyto opatření by však byla potřeba notifikace Evropské komise, a to může trvat i několik let.