Článek
„Soběstačnost ve výrobě elektřiny je pro nás důležitější než například u léků nebo čipů a stejně důležitá jako u dostatku potravin. Necelá polovina (45 procent) Čechů je ochotná akceptovat i výrazně vyšší ceny elektřiny, pokud by to znamenalo soběstačnost na národní úrovni. Stejná část Čechů by se spokojila se soběstačností na úrovni Evropské unie,“ uvedla analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.
Kromě ochoty platit za „svou“ elektřinu více se v průzkumu ještě více Čechů vyjádřilo pro podporu obnovitelných zdrojů a boje s klimatickou krizí. Více než dvě třetiny (69 %) lidí chtějí lepší ochranu životního prostředí a větší důraz na udržitelnost, přičemž jsou kvůli tomu ochotni akceptovat i zpomalení hospodářského růstu země.
Z konkrétních opatření na podporu klimatu mají u Čechů největší podporu ta, jež souvisí s úsporou. Jedná se tedy o šetření vodou a energiemi v domácnostech, pořizování úsporných spotřebičů či upřednostňování odběru zelené elektřiny.
Fotovoltaika na nové domy povinně od roku 2029
„Tržní cena této elektřiny poslední roky prudce klesla, a slunce a vítr poráží nejen uhlí a plyn, ale i jádro. Zdražování ruských fosilních paliv, které začalo již před válkou na Ukrajině a nyní dál pokračuje, tento rozdíl ještě zvýrazňuje,” míní Truchlá.
Od státu pak Češi očekávají zejména podporu pro udržitelné zemědělství a potravinářství, dále pak rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny, podporu šetření vodou a energiemi v domácnostech a zavádění nových technologických řešení, ukázaly výsledky průzkumu.
Válku podporu pro boj s klimatickou krizí nesnížila
Průzkum, jehož se zúčastnilo 1171 obyvatel, probíhal od 24. března do 6. dubna. Začal tedy až měsíc po zahájení války na Ukrajině, takže odpovědi respondentů už reagovaly na ruskou agresi, upozornili výzkumníci.
Málo ekologické, kritizuje EK Česko za vyplácení zemědělských dotací
Ti došli ještě k jednomu závěru, a sice že právě ani válka a s ní související tlak na tuzemskou ekonomiku vírou Čechů v zavádění opatření proti změnám klimatu příliš neotřásla.
„Zatímco loni v dubnu by zpomalení hospodářského růstu kvůli klimatickým opatřením přijalo 73 procent veřejnosti, druhý měsíc války na Ukrajině je to jen o necelé tři procentní body méně,“ konstatovali výzkumníci.