Článek
„Původní výtah už si své odsloužil, byl v provozu 30 let. V poslední době se nám občas stávalo, že se v polovině zasekl a museli jsme zbytek trasy absolvovat pěšky,“ říká šéf elektrárny Luděk Štrobl s tím, že cesta to nebývá jednoduchá. „V dráze výtahu je úzké strmé schodiště s 2400 schody,“ konstatoval.
Nyní přepravník jezdí ve dvou úsecích. Dolní je dlouhý 400 metrů a stoupá v úhlu 42 stupňů. Na horním 320metrovém se převýšení mění od 42 až do 49 stupňů. Celkem výtah překoná výškový rozdíl 500 metrů, zdolání trasy zabere i s třísetmetrovým pěším přestupem necelou půlhodinu.
Nosnost výtahu se oproti předchozí verzi zvýšila z 290 na 400 kg a do jeho kabiny se teď pohodlně vejdou tři lidé místo dvou. Rychlost se zvýšila z 0,9 na 1,3 metru za sekundu. Změnil se také pohon, místo hřebenového nyní výtah pohání lanové ústrojí, pro které se konstruktéři rozhodli kvůli vysoké vlhkosti a dalším náročným podmínkám. Vyšší spolehlivost a bezpečnější obsluhu zajišťují čtyři ovládací panely s kamerami.
Firma EL-VY pracovala na zakázce čtyři roky. „Byla to nejoriginálnější a asi i nejnáročnější zakázka, na které jsme kdy pracovali, od přípravy myšlenkové mapy a návrhu zařízení až po samotnou realizaci,“ konstatoval ředitel společnosti a specialista na atypické výtahy Jan Holec. V podzemí elektrárny se odborníci museli vypořádat s extrémně malými prostory, vysokou vlhkostí i s křivostí šachty. „Nejnáročnější a zároveň nejzajímavější byla integrace moderních technologií do náročného prostředí, což vyžadovalo inovativní přístup a důkladné plánování,“ zdůraznil Holec.