Článek
Podle analýzy agentury vzrostly v loňském roce světové emise z energetiky meziročně o 410 milionů tun neboli o 1,1 procenta na 37,4 miliardy tun.
„Emise CO2 zdaleka neklesaly tak rychle, jak je nutné ke splnění globálních klimatických cílů stanovených v Pařížské dohodě, ale dosáhly nového rekordu,“ uvedla IEA ve své zprávě.
Ve světě sice dochází k expanzi obnovitelných zdrojů energie nebo k většímu využívání elektrických vozidel, což pomohlo zpomalit růst emisí, který byl v roce 2022 ještě o něco vyšší, když činil 1,3 procenta. Nicméně znovuotevření čínské ekonomiky, zvýšené využívání fosilních paliv v zemích s nízkým výkonem vodních elektráren a oživení v leteckém sektoru vedly k celkovému nárůstu, uvedla IEA ve své zprávě.
Emisní povolenky jsou nejlevnější od března 2022. Cena půjde ještě mnohem níž, tvrdí expert
Právě kroky, které vedly k nahrazení ztracené výroby energie z vodních elektráren v důsledku sucha, představovaly přibližně 40procent z celkového nárůstu emisí neboli 170 milionů tun CO2 navíc. „Bez tohoto efektu by emise z globálního sektoru elektřiny v roce 2023 klesly,“ konstatovala IEA.
EU jde příkladem
Pozitivem je, že celkově emise ve vyspělých ekonomikách klesly na 50leté minimum, protože poptávka po uhlí klesla zpět na úroveň, která nebyla zaznamenána od počátku 20. století.
V Evropské unii se emise z energetiky v loňském roce snížily téměř o devět procent, což způsobil zejména prudký nárůst ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů a propad ve výrobě elektřiny z uhlí a plynu.
V USA emise z energetiky rovněž klesly, a to o 4,1 procenta. Naopak v Číně došlo k nárůstu o 5,2 procenta, přičemž poptávka po energii rostla, protože země se zotavovala z covidových lockdownů, dodala IEA. Zároveň ale upozornila, že Čína měla loni až 60procentní podíl na přírůstku solární a větrné energie a elektromobilů.