Článek
Zavedení elektronické evidence ministerstvo plánuje od půlky února 2016, nevylučuje ale ani pozdější termín. V červnu návrh zákona schválila vláda. Opatření kritizuje opozice.
Lepší výběr daní v souvislosti se zavedením elektronické evidence očekávají tři čtvrtiny dotázaných. Stejný podíl se domnívá, že by stát měl hledat cesty k vyššímu výběru daní od obchodníků, poskytovatelů služeb a prodejců. Za špatnou totiž považuje daňovou morálku v Česku 60 procent lidí. Nový systém ministerstvo směřuje především na oblast takzvané šedé ekonomiky.
"Především jde o narovnání podmínek na trhu," řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO), který ocenil, že připravované opatření podporují Asociace malých a středních podniků a živnostníků nebo Hospodářská komora (HK). Právě HK nicméně nedávno zveřejnila průzkum, podle kterého se většina firem staví k zavádění elektronických pokladen s nedůvěrou a žádá více času na přípravu. [celá zpráva]
Babiš také odmítl kritiku, že nástroj má sloužit k monitorování podnikatelů. "Finanční správa nebude znát žádný detail," zdůraznil. Že systém poskytne informace zneužitelné v konkurenčním boji Babišovou firmou Agrofert, prohlásil tento týden bývalý ministr financí a místopředseda TOP09 Miroslav Kalousek.
Lidé vidí i rizika
Podle dvou třetin dotázaných nový systém ale s sebou může nést některá rizika. Nejčastěji je vidí v tom, že elektronické pokladny nezamezí podvodným přístupům (22 procenta) a že půjde o opatření likvidující živnostníky (15 procent). Dále se lidé obávají finančních nákladů na zavedení elektronické evidence tržeb (10 procent) a zneužití informací piráty a hackery (devět procent).
"Nepodceňujeme ani tuto stránku," uvedla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Připomněla mimo jiné zkušenost z Chorvatska, kde žádné hromadné krachy podnikatelů nenastaly a jejich počet neklesal. Většímu povědomí o elektronické evidenci tržeb má napomoci informační kampaň, na niž v pátek finanční správa vypíše zakázku, konkrétně na její strategii a kreativní řešení.
Státní rozpočet podle propočtů ministerstva financí může podle dřívějších údajů zavedením celkem získat z DPH a daně z příjmu dodatečně ze sektoru stravování a pohostinství a maloobchodu zhruba 12,5 miliardy korun. Doprovodné zákony k návrhu snižují sazby DPH ve stravovacích službách z 21 na 15 procent a zavádějí jednorázovou slevu až 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.
