Článek
Loni v září stála na Pražské energetické burze megawatthodina elektřiny méně než 25 eur, po roce ceny šplhají k 35 eurům za MWh. To znamená nárůst o 40 procent. Podobně se vyvíjejí i ceny na burze v Německu.
„Za růstem ceny elektřiny stojí z podstatné části růst ceny černého energetického uhlí na globálních trzích,” řekl Novinkám analytik Patria Finance Tomáš Sýkora. Uhlí podle něj zdražilo kvůli nárůstu dovozů Číny, která zavřela část vlastních méně efektivních dolů a zároveň přestala odebírat uhlí ze Severní Koreje kvůli sankcím OSN. Nabídku uhlí z Austrálie zase přibrzdil cyklon Debbie.
„Co se týká výrobců a distributorů elektřiny, letošní růst ceny silové elektřiny se zřejmě částečně promítne i do ceníku pro příští rok. Cena elektřiny by tak po několikaletém poklesu mohla v příštím roce v průměru mírně vzrůst o jednotky procent,” odhaduje Sýkora.
Cena stoupne o pět procent
Podobný názor má i odborník na energetiku Jiří Gavor ze společnosti ENA. „Nárůst burzovních cen elektřiny opravňuje ke spekulaci, že cena silové elektřiny v tarifech pro domácnosti na příští rok může stoupnout kolem pěti procent. Vyššího zdražení se asi bude většina obchodníků obávat z konkurenčních důvodů,” uvedl pro Novinky.
„U regulované části, která tvoří více než polovinu celkové ceny dodávky, očekávám pouze mírné zvýšení v průměru kolem dvou procent. Celkově se tedy zákazníci určitě nemusí obávat žádného cenového šoku,” dodal.
V delším horizontu ceny klesnou
Dodavatelé nakupují elektřinu na burze na rok či dva dopředu. Výše uvedených 35 eur za MWh je například na dodávku v roce 2018. Když v minulosti ceny elektřiny na burze zlevnily, dodavatelé přišli se zlevněním také se značným zpožděním a většinou se pohybovalo do deseti procent.
Předseda rady Energetického regulačního úřadu Vladimír Outrata minulý týden agentuře ČTK řekl, že počítá s navýšením regulovaných cen maximálně v jednotkách procent. Přesné hodnoty oznamuje regulátor pravidelně na konci listopadu. V regulované ceně se odrážejí například poplatky za přenos a distribuci elektřiny a příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Podle ekonoma Tomáše Sýkory by ale elektřina v budoucnosti měla znovu spíše zlevňovat. „V dlouhodobém horizontu několika let stále věřím v postupně menší využití uhlí jako zdroje pro výrobu elektřiny a další nárůst kapacity využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Na poptávkové straně by pak rostoucí spotřebu na rozvíjejících se trzích měl tlumit tlak na energetické úspory na rozvinutých trzích. Tyto faktory by mohly zlevnit elektřinu na burze,” uzavřel.