Článek
O změně výše příspěvku informoval podle ČTK ve čtvrtek místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček.
Rodina, která elektřinu využívá na běžnou spotřebu i na vaření, si ročně při spotřebě 2500 kilowathodin připlatí asi 1300 korun. Dosud má výdaje asi 10 000 korun ročně. To znamená zdražení o 13 procent.
Domácnost, která elektřinu používá i k topení a ohřevu vody a spotřebuje 15 000 kilowatthodin, si ročně připlatí 7700 korun.
Ještě více zaplatí podniky, cena by jim mohla vzrůst až o 18 procent.
Energetická společnost ČEZ se už dřív nechala slyšet, že elektřina může růst až o 20 procent, ekologové naopak obavy mírní a mluví asi o pětiprocentních zdražení.
Vadí pole, ne panely na střechách
Počet solárních elektráren v posledních letech prudce narostl především kvůli výhodným dotacím od státu. Ten už je zastavil a dal se slyšet, že rozvoji solární energie nebrání, vadí mu ale velká pole, na nichž panely vyrůstají. Naopak panely, které si na střechách instalují domácnosti či firmy pro svou potřebu, nevadí.
Stát musí podle závazku EU do roku 2020 pokrýt z obnovitelných zdrojů 13 procent své spotřeby elektřiny.
Způsob rozvoje ale mnohdy kritizují i ekologové. Solární elektrárny zabírají úrodnou půdu a mnohdy podle nich hyzdí krajinu.
Meteorologické podmínky v Česku jsou navíc nevyzpytatelné. Pokud svítí slunce či fouká vítr, energie se vyrábí hodně, pokud je zataženo či bezvětří, energie do soustavy neproudí. To přenosovou soustavu zatěžuje.
V lednu minulého roku bylo v Česku 1475 solárních elektráren, které do sítě dodávaly 65,7 megawattů. Za rok jejich počet stoupl na 10 145 a výkon je 693,6 megawattů. Další se ale ještě na poslední chvíli dokončují. Do konce roku by podle Němečkova odhadu mělo být připojeno 1400 až 1600 megawattů.
Proč stát dotuje solární elektrárny
Elektřinu ze solárních elektráren musí nyní distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se tak projeví v konečných cenách spotřebitelům.
Výkupní ceny investorům garantuje zákon, a to po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu. Jejich snížením o víc než zákon umožňuje (každoročně o pět procent), by se ČR vystavila riziku soudních sporů a arbitráží. Změnu přinesla až vládní novela, kterou Sněmovna přijala letos v dubnu. Podle nového ustanovení může úřad snížit výkupní ceny výrazněji u zdrojů s návratností investic kratší než 11 let, avšak poprvé pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011. [celá zpráva]
Návrh zákona předložila do Poslanecké sněmovny vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda argumentovala tím, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a soukromí investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny.
Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila. Z hlediska dnešního problému s vysokými výkupními cenami je podstatná poslanecká změna ustanovení.
Zdroj: ČTK