Ekonomové pochybují. Na zastropování cen energií nebude 130 miliard stačit

„Zátěž 130 miliard do konce dalšího roku je opravdu optimistickým odhadem, který zřejmě počítá i s brzkým zavedením jednoho z navrhovaných společných evropských řešení. Konečná zátěž pro rozpočet je závislá na vývoji cen plynu a elektřiny na trhu, který nelze dost dobře predikovat. Ve výsledku je možné, že pomoc domácnostem a průmyslu vyjde na více než 200 miliard,“ sdělil Novinkám hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

Číslo 130 miliard nesedí ani ekonomovi České spořitelny Michalu Skořepovi. „Odhad nákladů na zastropování cen energií výrazně závisí na předpokladech o budoucích tržních cenách energií a o úsilí odběratelů snížit svou spotřebu. Za předpokladů, které se mně v tuto chvíli jeví jako realistické, odpovídá suma 130 miliard korun nákladům na cenové stropy jen pro domácnosti. Další desítky miliard ovšem půjdou na stropy pro malé firmy,“ řekl.

Vláda sice konkrétní detaily kalkulace nezveřejnila, podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka se ale dá vydedukovat, že kabinet v příštím roce počítá se spotovou cenou elektřiny kolem 500 eur (12 180 Kč) za MWh. To je zhruba stejná částka, jaká panuje v posledních dnech na trhu.

„Pokud by cena elektřiny či plynu byla výše, než odhaduje vláda, můžeme předpokládat, že avizovaných 130 miliard korun stačit nebude,“ domnívá se Gapko. Zároveň ale stejně jako Peterka se Skořepou dodal, že vývoj cen lze vzhledem k dění na mezinárodní scéně jen těžko predikovat.

O tom, že konečný účet za zastropování energií bude vyšší, než vláda plánuje, je přesvědčen i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Ten na svém Twitteru uvedl, že při rychlém výpočtu mu vyšla částka 172 miliard, a to pouze v případě domácností, tedy bez malých firem a živnostníků.

Skořepa také upozornil na to, že obchodníci s energiemi mohou nastalé situace využít ve svůj prospěch. Díky zastropování přestanou pociťovat konkurenční tlak, neboť prodejní cenu zadotuje stát. Pod různými záminkami tak mohou dodavatelé svou prodejní cenu zvýšit nad úroveň, kterou by jinak při zachování konkurence na trhu byli nuceni nabízet.

„Pokud se vláda bude chtít vyhnout tomu, aby z ní obchodníci takto vysávali dodatečné peníze, měla by začít regulovat jejich marže. Jinak hrozí, že účet za cenový strop bude výrazně vyšší,“ varoval.

Obavy z možného zneužití systému nastínil i Peterka, podle kterého nebude mít distributor energií díky kompenzacím motivaci příliš zlevňovat. A jelikož pro zákazníka bude u většiny obchodníků účet přibližně stejný, tak ani on nebude mít potřebu hledat levnější tarif, čímž by zároveň snížil objem kompenzace ze strany státu.

„Pro koncového uživatele by také mohlo být výhodnější přejít na spotový tarif, kdy díky stropu odpadá riziko vyšších cen, ale existuje šance, že cena v některých dnech naopak klesne. Větší výkyvy ceny směrem nahoru u spotových tarifů bude opět zřejmě kompenzovat stát. Kdo mezer návrhů využije, bude profitovat. Státní rozpočet bude naopak tratit,“ dodal.