Ekonomové o podpoře Smartwings: Nesmyslný výpočet bez opory v realitě

Havlíček údajnou ztrátou 1,2 miliardy zdůvodňuje, proč se má stát aerolinkám zaručit za úvěr ve výši 800 milionů korun.

„Chtěl jsem mít alespoň nějakou základní shodu, kolik by to stát stálo a co by krach přinesl. Okamžitě by to znamenalo, že všechna letiště by nedostala žádné peníze. Zahrnul jsem i ztráty pro všechny sociální úřady. Ztráta 1,2 miliardy by byla okamžitá ztráta jen pro Českou republiku,” nechal se slyšet Havlíček.

„Výpočet ministra Havlíčka je zcela nesmyslný. Nelze předpokládat, že vysoce kvalifikovaní zaměstnanci Smartwings nenajdou práci. Šéf Ryanairu ostatně už řekl, co je zřejmé, že po krachu Smartwings by jejich linky převzaly jiné společnosti. Logicky by tyto konkurenční aerolinky potřebovaly také další zaměstnance,“ uvedl na dotaz Novinek ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

„Ministra Havlíčka je třeba pochválit za to, že se snaží kvantifikovat i scénář, co by bylo, kdyby nebylo. To v našem rozhodování ve fiskální politice bohužel velmi často chybí. Nicméně tato konkrétní kvantifikace má s realitou pramálo společného,“ sdělil Novinkám hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

„Letecká doprava v Evropě (a po celém světě) zažívá obrovský růst a ten bude po zotavení z koronaviru pokračovat. Roste tedy i hlad po pracovnících, ti lehce najdou práci u jiných firem v letecké dopravě, a nebudou proto nákladem pro stát na nezaměstnanost. Pilotky ani stevardi nejsou opraváři psacích strojů,“ dodal.

„A pokud do celkové sumy byl započten i případný výpadek odvodů na zdravotnictví či důchody – to je přece poplatek za nějakou službu. Pracovníci ji buď budou platit nadále odjinud, nebo o to klesnou závazky státu do budoucna,“ domnívá se Bartoň.

Jednou z podmínek, které si stát pro pomoc aerolinkám klade, je udržení všech 2500 zaměstnanců. „Udržet 100 procent zaměstnanců není samozřejmě v době poklesu poptávky možné. Ať ministr Havlíček raději přizná, že tady už vůbec nejde o obsluhu tržní poptávky, nýbrž o obsluhu lobbistických zájmů premiérových známých,“ komentuje tento požadavek Pánek.

Podle Bartoně se stát diktováním byznysplánu z pozice věřitele posunuje k odpovědnosti za řízení společnosti. „Společnost by pravděpodobně potřebovala nějakou transformaci i bez koronakrize. A při takové transformaci musí být možnost optimalizovat provozní činnost,“ uvedl ekonom.

Aerolinky argumentují tím, že země svým aerolinkám v době krize pomáhají a Česko nikoliv. Záruku za úvěr odmítá například ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Německá vláda poskytla pomoc aerolinkám Lufthansa a Condor. Lufthansa přesto propustí 26 tisíc lidí, tedy každého pátého zaměstnance. Condor v rámci restrukturalizace hovoří o zrušení až čtvrtiny pracovních míst. Významnou část akcií navíc získá stát, část společností Lufthansy navíc vůbec neobnoví provoz, například nízkorozpočtové Germanwings.

„K optimalizaci provozní činnosti patří i snížení počtu zaměstnanců. Příklady Lufthansy a Condoru to ukazují jasně. Přinutit leteckou společnost v ‚novém normálu‘ zaměstnávat nezměněný počet pracovníků je faktické zhoršení její situace a vyhlídek na zotavení,“ uzavřel Bartoň.