Článek
Pak by se celá Evropa a s ní i Česko propadly do recese hlubší, než jaká byla před 14 lety. Pokud bude plyn proudit dál, mohla by inflace začít na podzim klesat.
Ve středu vystoupala inflace podle Českého statistického úřadu na 17,2 procenta. Oproti květnu vyrostla o dalších 1,6 procenta.
Přední ekonomové se přou: Může za inflaci ČNB, nebo „covidové“ peníze?
„Ještě patrně nejsme na vrcholu. Pokud se nestane nic mimořádného, tak v nejbližších měsících, možná už na konci července či v srpnu, bychom mohli dosáhnout vrcholu na úrovni 18 až 19 procent. Ale ve vzduchu je stále celá řada rizik. Pokud by se stalo, že po odstávce plynovodu Nord Stream Rusko neobnoví dodávky plynu do Evropy, tak by přišlo poměrně dramatické zdražení energií a inflace by pak snadno přesáhla hranici 20 procent,“ komentoval situaci pro Novinky David Marek ze společnosti Deloitte.
„Pokud se to nestane, tak by na podzim mohla začít inflace mírně klesat, ale stále bude vysoká. Nižší hodnoty bychom mohli očekávat až v příštím roce,“ doplnil.
Na inflaci ve výši okolo dvou až tří procent, na kterou jsme byli zvyklí v předchozích letech, si budeme muset ještě okolo dvou let počkat. „To by mohlo nastat až v přespříštím roce, v roce 2024. V příštím roce bude inflace sice klesat, ale bude se držet stále na vyšších hodnotách,“ míní ekonom.
Chudší Vánoce
Že by inflační spirálu pomohlo na konci letošního roku ještě více roztočit vánoční šílenství, toho se Marek neobává. „Letošní Vánoce budou asi chudší než v předchozích letech. Lidé se začínají bát, že nezaplatí složenky za zemní plyn, za elektřinu. Řada domácností začíná šetřit. Teď si myslím, že síla domácí poptávky přestává působit proinflačně,“ poznamenal.
Ruská ekonomika se hroutí, ukazují nová statistická data
Česko tak možná potká krátká recese, ta však nebude mít tak dramatický ráz, jako měla ta poslední v letech 2008 až 2010. „Teď na nás působí jen negativní dopady inflace, žádný jiný velký otřes, jako byl v roce 2008, nás nečeká,“ myslí si Marek.
Zcela jinak by tomu však bylo, pokud by se zastavily dodávky plynu do Evropy z Ruska. „Pak by Evropa měla opravdu velký ekonomický problém a recese by byla úplně jiného rázu a rozsahu, než jsme se dosud bavili. To by byl otřes pro všechny evropské ekonomiky, pak by srovnání s rokem 2008 a 2009 bylo namístě, možná by byla recese ještě závažnější. Byl by to velký problém, projevil by se na nezaměstnanosti a na ještě vyšší inflaci,“ dodal ekonom.
Manévrovací prostor má vláda Petra Fialy (ODS) podle Marka menší, než by mohla mít, kdyby minulá vláda Andreje Babiše (ANO) během covidové pandemie zbytečně neutrácela veřejné prostředky a nezvětšovala státní dluh. „Nicméně stále tu prostor je. Vláda by musela formou kurzarbeitu nebo jiných programů zamezit nejhorším ekonomickým dopadům, aby se podařilo udržet co nejvíce pracovních míst, aby lidé dostávali příjem a dokázali do určité míry zvládat vysoké ceny energií,“ soudí Marek. Hlavní ekonom Trinity Bank Ludvík Kovanda ve svém komentáři zdůraznil, že letos Češi chudnou nejvýrazněji od vzniku České republiky v roce 1993. „To nejhorší přitom teprve přijde,“ poznamenal.
„S ohledem na červnová čísla je třeba říci, že červencová míra inflace pravděpodobně překročí psychologickou úroveň dvaceti procent. V červenci totiž dojde k dalšímu razantnímu nárůstu cen energií. Přitom některé významné podniky v čele s ČEZ už ohlásily zdražování také na srpen. Pokud by v létě došlo k citelnému omezení, nebo dokonce úplnému omezení dodávek plynu z Ruska do EU, inflace v ČR ve druhé polovině roku se bude pohybovat výrazněji v pásmu od 20 do 30 procent,“ varoval Kovanda.
Zdražování nezastavuje. Inflace už je na 17,2 procenta
Think tank IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ve své bleskové analýze uvedl, že Česko zatím zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU. „Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou stále přítomné, ale malé. Potenciální hrozbou pro přehřátý český pracovní trh je předpokládané podzimní zpomalení evropských ekonomik,“ uvedla analýza.
„Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15 až 64 let na konci června 2022 (3,5 %) byl oproti před covidovému červnu 2019 vyšší o 0,6 procentního bodu, u mužů o 0,5 procentního bodu a žen o 0,7 procentního bodu. Úřady práce zaznamenaly obdobné přílivy a odlivy nezaměstnaných jako ve stejných měsících předešlých roků. Nejvyšší meziroční tempo růstu počtu nezaměstnaných vykazují profese obsluha strojů, montéři a pracovníků ve službách a prodeji,“ dodal materiál.