Článek
„Meziroční růst ekonomiky o 0,4 procenta podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Mezikvartální růst HDP nejvíce ovlivnila rovněž domácí poptávka, respektive vyšší výdaje na spotřebu, negativně působila zahraniční poptávka.
K vývoji hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce přispěly obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Dobře se vedlo i informačním a komunikačním činnostem, peněžnictví a pojišťovnictví. V průmyslu naopak pokračoval pokles.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je hlavním problémem české ekonomiky nedostatečná zahraniční poptávka, která se propisuje do slabých výsledků tuzemského průmyslu.
„Pokles průmyslu vyvolává otázku, zda jde jen o výsledek cyklu, nebo stále více už signalizuje ztrátu své dřívější konkurenční pozice v důsledku drahých energií a regulací,“ dodal.
Kompletní změna příběhu. Česko se na předcovidovou úroveň vrátilo už předloni
