Článek
Za meziročním poklesem HDP stály nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob, pozitivně naopak působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu i zahraniční poptávka, uvedli statistici.
„Na straně poptávky byly ve 3. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního poklesu HDP změna stavu zásob a zahraniční poptávka. Pozitivní příspěvek měly především výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí,“ okomentoval mezikvartální údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně klesly o 0,4 procenta, z toho se výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně snížily o 0,3 procenta a meziročně o 2,3 procenta.
Životní úroveň v Česku klesla. Je stejná jako na Kypru a ve Slovinsku
„Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,2 procenta a meziročně o 3,9 procenta,“ uvedl ČSÚ.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, rovněž klesala. Meziročně to bylo o 0,1 procenta, mezičtvrtletně o 0,4 procenta.
Česká ekonomika už tři čtvrtletí v řadě klesla, přičemž tempo pádu se navíc prohlubuje, upozornil analytik Citfin Tomáš Volf.
„I když dnešní čísla jsou špatná, nejedná se o překvapení a zásadně se nemění ani obrázek celé ekonomiky. Stále se potýkáme s poklesem zájmu spotřebitelů utrácet, a to jak domácích, tak zejména těch zahraničních,“ uvedl Volf.
„Bez většího apetitu domácností a firem k útratám to nepůjde. Robustní vládní výdaje ekonomiku na jedné straně podporují, ale na druhé ji poškozují rostoucím zadlužením,“ dodal Volf.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka je špatný výkon českého hospodářství odrazem efektu vysoké inflace, která stále likviduje kupní sílu obyvatel a eroduje i jejich úspory.
Jak uzdravit nemocného muže Evropy? Vláda má šanci se předvést a uklidnit veřejnost
„Spotřeba domácností je nyní o devět procent nižší než před covidem bez náznaku jakéhokoli zlepšení. Naděje vkládané do rozpouštění covidových úspor se evidentně a nepřekvapivě nenaplnily – nakonec je to dáno i tím, že byly velmi nerovnoměrně rozložené,“ řekl Dufek.
Za úspěch by považoval, kdyby ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí nepropadla. „Ale to už nejspíš hraničí s přehnaným optimismem,“ dodal.
„Nemocný muž Evropy“
O poklesu HDP Česka nedávno psal německý deník Bild, který ČR označil za nemocného muže Evropy. Na takový soud je ale podle náměstka ministra financí Marka Mory ještě brzy.
„Myslím, že to s námi není tak špatné, protože máme nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Nevím, jestli nemocný muž EU by měl nejnižší nezaměstnanost,“ řekl minulý měsíc Novinkám a Právu Mora.
„Jsme moc blízko po covidových a energetických šocích a na to, jak moc jsme z toho vyšli pochroumaní, možná potřebujeme ještě čas,“ míní.
Každopádně pokles spotřeby domácností je podle něj evidentní. „Pak je tady zahraniční faktor. Jsme malá otevřená ekonomika, velice navázaná zejména na Německo – víc než je zdrávo – a to také neroste,“ vysvětlil.
Na předcovidovou úroveň by se Česko mělo podle Mory dostat příští rok.
„Rizika máme obecně v dodávkách a cenách energií, to souvisí pořád ještě s Ruskem, ale nově se k tomu přidal i konflikt na Blízkém východě. Rizikem je i to, jestli se nám podaří stabilizovat ekonomiku, zejména srazit inflaci a nastartovat růst mezd a tím i spotřebu domácností,“ shrnul Mora.