Hlavní obsah

Ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí rostla více, zpřesnil ČSÚ odhad

3:18

Poslechněte si tento článek

Dnes 28. 2., 9:37

Česká ekonomika loni vzrostla o jedno procento, potvrdil v pátek svůj předchozí odhad Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) stoupl meziročně o 1,8 procenta a mezikvartálně o 0,7 procenta. Obě čísla jsou o 0,2 procentního bodu příznivější než podle lednového odhadu.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Vývoj HDP v České republice

Přejít před obsah vložený z jiného webu.

Článek

Růst HDP v loňském roce pozitivně ovlivnily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Naopak negativní vliv měly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o dvě procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly o 3,8 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla loni nižší o 1,3 procenta. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 141,2 miliardy korun na 525,6 miliardy Kč.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se loni v porovnání s rokem 2023 zvýšila o 0,3 procenta. K růstu nejvýrazněji přispělo odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Opačný vliv měl především průmysl.

Výdaje na obranu podle Fialy porostou postupně. Kdy dosáhnou tří procent HDP, neupřesnil

Ekonomika

Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,3 procenta na více než 5,4 milionu lidí. Celkem však bylo odpracováno o 0,2 procenta hodin méně než v roce 2023.

V samotném závěrečném čtvrtletí loňského roku byly hlavním faktorem mezikvartálního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. „Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a klesající zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje domácností v posledních třech měsících loňského roku vzrostly mezičtvrtletně o 1,5 procenta. Meziročně byly vyšší o 3,2 procenta, přičemž vzrostly především nákupy předmětů krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostly o 3,2 procenta.

Vývoz v posledním čtvrtletí roku 2024 klesl mezikvartálně reálně o 1,5 procenta a meziročně stoupl o 1,3 procenta. Vývoj nejvíce ovlivnil rostoucí export elektronických a optických přístrojů a elektrických zařízení. Naopak klesal vývoz strojů a zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,8 procenta, zatímco proti poslednímu kvartálu roku 2023 vzrostl o více než tři procenta.