Článek
Zpřesněný odhad ukazuje na výraznější růst českého hospodářství, než statistici předpokládali původně.
V předchozím předběžném odhadu ČSÚ uváděl, že ekonomika v prvním čtvrtletí posílila meziročně o 4,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta.
K posílení výkonu ekonomiky proti loňsku přispěly podle statistiků hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Naopak negativní vliv měla na vývoj HDP zahraniční poptávka.
Výdaje na konečnou spotřebu meziročně vzrostly o 6,2 procenta. Z toho výdaje na spotřebu domácností stouply o 8,5 procenta.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily o dvě procenta. Mezičtvrtletně se však výdaje domácností snížily o jedno procento. Klesly hlavně u nákupu předmětů dlouhodobé spotřeby.
Průměrná inflace bude přes 13 procent, uvádí průzkum ministerstva financí
„Srovnávací základna loňského roku byla ještě do značné míry ovlivněna protiepidemickými opatřeními a nedostatkem komponent zejména pro průmysl,” sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
„V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby,” doplnil.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla v meziročním i mezičtvrtletním srovnání. Proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 4,5 procenta a meziročně o 7,4 procenta.
Rostly podle ČSÚ zejména investice do bydlení a dalších budov a do dopravních prostředků.
EK výrazně zhoršila odhad růstu české ekonomiky
V letošním prvním čtvrtletí stoupla také hrubá přidaná hodnota, což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci. Mezičtvrtletně se zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 4,4 procenta.
Na meziročním růstu se podle statistiků nejvíce podílela odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, stavebnictví, činností v oblasti nemovitostí a ve veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.