Článek
Více než polovina populace (53 procent) soudí, že reálný příjem je asi tak stejný, jako byl před rokem, tedy že za své příjmy si mohou dovolit koupit či utratit stejně. Jen o málo více než desetina lidí má pocit, že si za svůj příjem může nakoupit více než před rokem. Vyplývá to z posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Růst ekonomiky a zvyšování mezd přitom bude podle politologů jednou z ústředních tezí volebních programů zejména vládních stran.
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů v Česku platí, že v řadě oborů se vyplácejí nízké mzdy a příjmy českých zaměstnanců by měly být výrazně vyšší.
Podle některých expertů Češi pracují za 62 procent průměrné evropské mzdy a hodnota toho, co vyrobí, je ale na úrovni 87 procent průměru Unie.
Náklady domácností se plíživě zvyšují
Mzdy v Česku podle statistiků ale rostou nepřetržitě od roku 2014, ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda téměř třiceti tisíc. Tzv. medián, tedy prostřední hodnota na pomyslné přímce všech vyplácených mezd, který přesněji vyjadřuje skutečné příjmy rodin, se zvýšil v závěru loňského roku na 25 061 korun.
„Příjmy především nerostou všem, průměrná mzda je sice dobrý ukazatel pro makroekonomy či politiky, ale o skutečné situace řady rodin mnoho nevypovídá, i proto, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou,“ řekl Právu finanční poradce František Macháček.
„Navíc rostly mzdy převážně zaměstnancům s nižšími příjmy, kterých je nedostatek a kde se zaměstnavatelé snažili si je udržet či získat nové.“ dodal.
Vedle růstu mezd a platů se také sice pomalu, ale zato trvale zvyšují i nezbytné životní náklady. Ty mohou efektivně reálné zvýšení mezd a platů v řadě rodin v praxi eliminovat, a tak posilovat povědomí, že vlastně přes deklarované zvýšení mezd a platů ke zvýšení životní úrovně nedochází. Přetrvávají i rozdíly v odměňování mužů a žen, upozorňují analytici. Rozdíl v odměňování žen a mužů činí v České republice 22,5 procenta.
V otázkách rovného odměňování je Česko druhou nejhorší zemí v rámci EU, evropský průměr totiž činí 16,7 procenta. Průměrný plat muže a průměrný plat ženy se v České republice liší přibližně o 7000 Kč měsíčně a ročně tak v rozpočtech rodin chybí téměř 81 tisíc Kč.
Obavy z koruny
Češi platí i vysoké nájmy, vyplývá z mezinárodního srovnávače životní úrovně. Větší část výplaty investují do bydlení jen na Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Nájemné v Česku navíc momentálně prudce stoupá, třípokojové byty zdražily za poslední dva roky až o skoro 16 procent.
Podle ekonomů je společnost rozdělena zejména v odhadech, jaký praktický důsledek přinese ukončení intervencí ČNB vůči koruně. Dát jasné stanovisko, zda inflace prudce vyskočí a ukončení intervencí nebude mít nějaké devastující dopady na rodinné rozpočty, si ale dnes netroufne většina ekonomů. Část veřejnosti proto reaguje obavami z budoucího vývoje. Projevuje se to také tím, že Češi nakupují nemovitosti, chaty, pozemky nebo i šperky.
„Kupuji chatu,“ říká padesátiletý projektant Karel. „To jsou dnes solidně investované peníze, ze kterých mi žádná inflace nic neukousne. V nejhorším tam budu pěstovat zeleninu, vždy ale zanechám dětem solidní investici,“ řekl Právu.