Článek
Za celý rok 2024 HDP Slovenska podle odhadu úřadu stoupl o dvě procenta, předloni se zvýšil o 1,4 procenta.
Slovenskou ekonomiku v posledním loňském čtvrtletí podpořila hlavně domácí poptávka, a to spotřeba domácností i veřejného sektoru. Naopak investice se snížily.
Analytik bankovního domu VÚB Michal Lehuta v komentáři napsal, že domácí poptávce pomohl silný růst maloobchodních tržeb před letošním zvýšením základní sazby daně z přidané hodnoty, což se v prvním letošním čtvrtletí projeví ve slabší spotřebě domácností.
„Letos bude ekonomiku zpomalovat konsolidace veřejných financí, jakož i přetrvávající slabost v konkurenceschopnosti evropských průmyslových vývozců. K ní se zřejmě přidá i růst dovozních cel do USA spolu s dalšími protiopatřeními, což zkomplikuje a zdraží zahraniční obchod,“ uvedl Lehuta.
Ekonom peněžního ústavu Slovenská sporiteľňa Matej Horňák uvedl, že loni se slovenská ekonomika udržela na vlně růstu, a to s ohledem na oživení spotřeby domácností podpořené poklesem inflace a růstem mezd. Výhled pro letošní rok podle něj zůstává ovšem nejistý.
Celkový počet zaměstnaných osob na Slovensku, které má 5,4 milionu obyvatel, v loňském čtvrtém čtvrtletí klesl meziročně o 0,2 procenta na zhruba 2,44 milionu lidí po poklesu o 0,1 procenta v předchozím kvartálu. Zaměstnanost se o 0,2 procenta snížila i za celý rok 2024, o rok dříve stoupla o 0,3 procenta.
Pro porovnání, v Česku hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 1,6 procenta. K růstu zde přispěly především výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Negativní vliv mělo saldo zahraničního obchodu. Roční růst HDP byl v Česku jedno procento, tedy v porovnání se Slovenskem poloviční.
Index prosperity: Česko má devátou nejzdravější ekonomiku v EU
