Článek
OECD ve svém výhledu neuvádí samostatně odhad růstu pro Česko. U Německa, které je klíčovým ekonomickým partnerem ČR, ale vylepšila odhad pro letošek o 0,6 procentního bodu na 1,7 procenta a v roce 2016 předpovídá růst HDP v Německu o 2,2 procenta - o 0,4 procentního bodu víc než odhadovala v listopadu.
Odhad letošního růstu pro celou OECD, což je skupina zemí reprezentujících zhruba 70 procent světové ekonomiky, organizace zvýšila o 0,1 procentního bodu na rovná čtyři procenta. V příštím roce by měl růst dosáhnout 4,3 procenta. Sledovaná skupina zahrnuje kromě eurozóny i Spojené státy, Japonsko, Británii, Kanadu, Čínu, Indii a Brazílii.
Odhad růstu světových ekonomik podle březnové prognózy OECD | ||
---|---|---|
2015 | 2016 | |
USA | 3,1 | 3,0 |
Eurozóna | 1,4 | 2,0 |
Německo | 1,7 | 2,2 |
Francie | 1,1 | 1,7 |
Itálie | 0,6 | 1,3 |
Velká Británie | 2,6 | 2,5 |
Kanada | 2,2 | 2,1 |
Čína | 7,0 | 6,9 |
Indie | 7,7 | 8,0 |
Brazílie | -0,5 | 1,2 |
Celá OECD | 4,0 | 4,3 |
Expanzi předních světových ekonomik podporují nízké ceny ropy a uvolněná měnová politika. Tempo hospodářského růstu však podle OECD zůstává příliš slabé k "obnově a aktivaci" trhů práce. Organizace rovněž upozornila, že mimořádně slabá inflace a nízké úrokové sazby vytvářejí rostoucí hrozbu finanční nestability.
"Nižší ceny ropy a rozsáhlé uvolňování měnové politiky přivedly světovou ekonomiku k obratu," uvedla hlavní ekonomka OECD Catherine Mannová. "Nevznikl tu však prostor k nečinnosti, protože nadměrná závislost na samotné měnové politice posiluje finanční rizika," dodala.
Mannová vyzvala vlády k vyváženější hospodářské politice, která by k zajištění udržitelného hospodářského růstu a ke zlepšení stavu veřejných financí kromě měnové politiky plně využívala i rozpočtové a strukturální reformy.