Článek
Za rapidním růstem však stojí nízká srovnávací základna. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU totiž kvůli dopadům koronaviru propadla o rekordních 11,4 procenta. V eurozóně HDP klesl o 11,8 procenta.
Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta.
Česká republika se naopak zařadila k zemím s nejpomalejším růstem, její ekonomika vzrostla o 6,2 procenta. Pomaleji se zotavuje pouze ekonomika Litvy, kde se HDP zvýšil o 3,7 procenta.
Česká ekonomika ve čtvrtletí zmírnila propad
První rychlý odhad je založen na dílčích údajích, které se budou dál zpřesňovat. Další zprávu o vývoji HDP za třetí čtvrtletí Eurostat zveřejní 13. listopadu.
Míra nezaměstnanosti v EU i v zemích eurozóny zůstala podle dat Eurostatu v září na srpnových hodnotách. Zatímco v celé sedmadvacítce bylo bez práce 7,5 procenta lidí, ve státech platících eurem to bylo 8,3 procenta.
Spotřebitelské ceny v eurozóně podle rychlého odhadu Eurostatu v říjnu v meziročním srovnání klesly o 0,3 procenta. Zůstávají podobně jako v září na nejnižší hodnotě za čtyři roky.
