Ekonomické vyhlídky evropských zemí se horší

Značný vliv na tento stav má situace ve světě spolu s problémy na úvěrových trzích, uvedla například ve čtvrtek mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings. Mezi největší nebezpečí, se kterými se musí ekonomiky jednotlivých evropských zemí vypořádat, patří vzestup inflace a poměrně křehké finanční trhy.

Podle toho vypadají investiční doporučení a prognózy analytiků. Ti totiž musí počítat s tím, že v Evropě se v jeden čas propojily vlivy hospodářského útlumu v eurozóně, cenových šoků na globálním trhu komodit, vysoké inflace s problémy na finančních trzích.

Své zkušenosti s inflací má v současnosti i Česko. Vysoká inflace prakticky zlikvidovala osmiprocentní nominální nárůst mezd. Menší spotřeba občanů se podle očekávání ekonomů následně projeví na zpomalení hospodářského růstu české ekonomiky z loňských šesti procent na 4 až 5 procent.

Česko může těšit pouze jediná věc: ekonomika většiny evropských zemí poroste ve srovnání s českou ekonomikou mnohem pomaleji. Důvodem je podle ekonoma Jana Švejnara zejména to, že Česká republika na rozdíl například od pobaltských zemí má rozmanitější ekonomiku.

Estonsku a Lotyšsku totiž letos dokonce hrozí recese. Mezinárodní měnový fond snížil v důsledku dopadů celosvětových problémů ve finančním sektoru na ekonomiku předpověď celosvětového hospodářského růstu na 3,9 procenta. „Výhled hospodářské situace a situace na úvěrových trzích pro mladé evropské ekonomiky se zhoršuje,“ prohlásil šéf oddělení státních ratingů pro oblast rozvíjející se Evropy Edward Parker.

Pokud se naplní scénář, který agentura předpovídá, pak lze podle Parkera očekávat, že se v regionu zhorší vztah mezi hospodářským růstem, inflací a stavem běžného účtu. Zvyšuje se však podle něj i riziko takzvaného „tvrdého přistání“, jak se označuje stav, kdy rychlý růst ustane a nahradí jej pouze mnohem slabší růst či stagnace, v horším případě hospodářský pokles.

Fitch předpokládá, že hrubý domácí produkt skupiny mladých evropských ekonomik letos vzroste o 5,8 % a příští rok jen o 5,3 %. To bude znamenat zpomalení proti loňskému růstu o 6,9 %. O růst by se mělo zasloužit hlavně Rusko, kde Fitch letos očekává růst ekonomiky o 7,5 % a příští rok o 6,5 %.

Jednou z mála pozitivních ekonomických zpráv je čtvrteční informace o tom, že ekonomika USA rostla ve druhém čtvrtletí letošního roku mnohem rychleji, než se původně čekalo. Podle revidovaných údajů hrubý domácí produkt stoupl o 3,3 procenta, přičemž předběžný údaj počítal se zvýšením jen o 1,9 procenta.

Většina analytiků se však přesto domnívá, že růst vývozu a výdajů spotřebitelů, které byly doposud hlavním pohonem růstu americké ekonomiky, pravděpodobně v druhé polovině roku znovu zpomalí.

Ve světě roste od počátku letošního roku počet finančních ústavů, které mají problémy. Stát například v poslední době zachránil dánskou banku Roskilde Bank. Dánská centrální banka totiž odkoupila problémový ústav, který se dostal do finančních problémů kvůli hypoteční krizi a problémům na trhu s nemovitostmi.

Dánsko je současně první evropskou zemí, která oznámila, že se ocitla v ekonomické recesi. Další země, především v Pobaltí, do ní pravděpodobně směřují.

Bývalý hlavní ekonom MMF Keneth Rogolff nedávno prohlásil, že problémy menších bank, jako byla například kansaská Columbian Bank and Trust, britská Northern Rock či Indymac bank, jsou jen předzvěstí možných potíží některé ze skutečně velkých bank.

Americký federální úřad pro pojišťování vkladů uvedl, že má v hledáčku kolem 90 finančních ústavů, které by se mohly ocitnout v problémech. Od počátku hypoteční krize v USA ztratily celosvětově finanční instituce podle odhadů kolem 500 miliard dolar.