Článek
Negativní vývoj začal v roce 2008 a mezitím se oddělil od rozvinutých regionů, jako jsou například Spojené státy. Střední a východní Evropa je silně závislá na eurozóně, kde by měl ve střednědobém horizontu podle prognóz Evropské komise opět nastat růst. K tomu se ale experti WIIW staví značně skepticky.
"Existuje jen skutečně málo podrobných analýz, proč by měl automaticky nastat v letech 2014 a 2015 růst," řekl Landesmann.
"Nic pozitivního"
Podle pracovníka WIIW Vasilije Astrova čekají východní Evropu všelijaké vyhlídky, jen ne růžové. Astrov tento závěr zopakoval při představování tříleté prognózy několikrát.
"Není tady nic pozitivního, co by stálo za zmínku," řekl Astrov. Export klesá, pracovní trh je napjatý, tuzemská poptávka stagnuje, respektive klesá, banky méně půjčují a podnikatelé investují jen váhavě. Přesto by ale tento region od roku 2014 mohl opět zaznamenat silnější růst. Růst HDP by podle WIIW mohl být v průměru 2,3 procenta, v roce 2015 pak okolo tří procent.
Již v roce 2012 touto částí Evropy otřásl strach z nového hospodářského poklesu eurozóny, takzvané recese dvojitého dna. Rozvoj střední a východní Evropy je v "ostrém kontrastu s rozvíjejícími se trhy v Asii a Latinské Americe", což podle WIIW podtrhuje závislost na krizí otřeseném prostoru zemí platících eurem.
Česko mezi úspěšnějšími exportéry
Za nejúspěšnější vývozce skupiny středoevropských a východoevropských států je považováno Polsko, Česko a Maďarsko, které se silně zaměřují na eurozónu a především na Německo, kde byl poměrně značný růst, vysvětlil Astrov. V těchto zemích je růst silnější než na Balkáně, který se dříve orientoval na jižní Evropu. A ta se nyní nachází v recesi.
Napjaté pracovní trhy střední a východní Evropy stále ještě nevykazují žádné uvolnění. K tomu by ale podle Astrova byl potřebný několikaletý růst ve výši nejméně tří procent. "K tomu je většina těchto zemí dalece vzdálena," dodal.
V některých státech, jako je Chorvatsko, se nadále vyostřuje tlak kvůli vlnám propouštění především ve veřejném sektoru. "Srbsko za poslední čtyři až pět let přišlo o více než 20 procent zaměstnanců," řekl Astrov. To samozřejmě vede ke stagnaci, respektive poklesu tuzemské poptávky.
Zatímco v méně rizikových zemích, jako jsou Polsko, Česko a Slovensko, zůstala úroveň poskytování půjček stabilní, tak v Rumunsku, Slovinsku a Maďarsku je situace opačná.
K tomuto negativnímu rozvoji přispívá i fakt, že podnikatelé raději sedí na penězích, než aby je investovali, domnívá se Astrov. O dynamiku investic se tak starají především veřejné zakázky. Příkladem je Rumunsko, které loni vložilo finance do výstavby silnic. Stavební aktivita ale v celém regionu již roky klesá, ve Slovinsku a Bulharsku zhruba o 15 procent ročně.