Zvažované změny zákoníku pracovní trh moc nerozpohybují, říká ekonom

Pracovní trh se v březnu příliš neproměnil, podíl nezaměstnaných klesl ze 4 na 3,9 procenta, je jich o 7,5 tisíce méně než v únoru. Ale změnila se nějak situace v porovnání se stejným obdobím loňského roku?

Je na tom velmi podobně, i loni byla nezaměstnanost velmi nízká. Ale to se může brzy změnit. Dopady ochlazující se ekonomiky se projeví mírně i na trhu práce. Nicméně i tak by díky sezonním vlivům letos měla zůstat velmi nízká, pod čtyřmi procenty.

Kde se to ochlazení projevuje?

Především v oblasti průmyslu, kde nastala menší míra propouštění. Ale není to nic dramatického a myslím si, že jakmile se situace v průmyslu zlepší, míra propouštění, která není významná, se ještě sníží.

Je to spíš okrajový jev, kdy vidíme i na celkové nezaměstnanosti, že se nezvyšuje. Spíše můžeme mluvit o lokálních ohniscích typu Liberty Ostrava, kdy jsou určité problémy ve strukturálně postižených krajích, jako jsou Moravskoslezský či Ústecký.

Ale volných míst ubývá, jejich počet je nejnižší od roku 2018. To není známka toho, že se trh práce mění a že bude obtížnější zaměstnání najít?

Trh práce se samozřejmě v průběhu času mění, ale počet volných pracovních míst se v čase příliš významně nemění. Je to dáno i tím, že to jsou sezonní práce, které často zaměstnavatelé poptávají. Tím pádem v průběhu jara počet volných míst může mírně klesat, ale opravdu to není nic dramatického.

Prý firmy nepropouštějí hlavně proto, že se poučily na covidových letech, kdy se mnohé zbavily zaměstnanců, ale pak měly potíže je najít. Platí to ještě stále?

Jednoznačně tento fakt stále platí. Zaměstnavatelé těžce hledají kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu. V tomto ohledu by pomohlo, kdyby vláda zmírnila povolovací procesy v oblasti migrace. Protože na některých pozicích Češi prostě odmítají pracovat a firmy je musí nahrazovat zaměstnanci ze zahraničí. Totéž platí i pro specializované pozice, nicméně v těchto případech je často není možné nahradit ani zahraničními pracovníky.

Jinak míra optimismu je u firem relativně vysoká. A s tím, jak se bude zvyšovat poptávka, ať už zahraniční, nebo domácí, mají obavy, že nebudou schopny v daném termínu a v odpovídající kvalitě své zakázky odbavit. Proto se k výraznějšímu propouštění neuchylují.

Ministerstvo práce chce rozpohybovat pracovní trh tak, že by v zákoníku práce prodloužilo zkušební dobu nebo změnilo podmínky u výpovědních lhůt. Opravdu ho to může rozpohybovat? Nepovede to spíše ke zhoršení pro zaměstnance?

Proces nabírání nových pracovních sil je opravdu administrativně a časově náročný, je třeba, aby se noví zaměstnanci zaškolili. A v současné situaci na trhu práce je to spíše zaměstnanec, kdo určuje pracovní podmínky včetně mzdového ohodnocení.

Ale nemyslím si, že by podobné návrhy měly až tak velký dopad na trh práce. Ano, některé věci by to firmám zřejmě usnadnilo, ale je to spíše okrajový návrh. Potřebujeme opravdu především získat nové pracovníky i vzhledem k předčasným odchodům do penze v minulých dvou letech a k demografickému vývoji v následujících letech. A to znamená zlepšení povolovacích procesů v rámci migrace, o nichž jsem mluvil a které jsou nyní skutečně administrativně a časově velmi náročné.