Článek
Ekonomické ztráty výuky na dálku podle něj budou daleko vyšší, než by byly náklady na intenzivnější testování na covid-19, trasování kontaktů nakažených a větší podporu škol a žáků po vypuknutí epidemie loni v březnu. Vláda to podle něj po řadu měsíců přehlížela.
Kvůli epidemii jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol, ostatní mají povinnou výuku na dálku. Například druháci museli být od loňského března na distančním vzdělávání asi třetinu doby, řada vysokých škol měla pouze výuku on-line.
Duševní zdraví některých dětí je v alarmujícím stavu, zařiďme jim návrat do škol, apelují odborníci
Nahradit prezenční výuku podle Münicha takto nejde, a to zejména ne na prvním stupni základních škol a ve středních odborných školách. Asi nejhorší dopad to bude mít na učilištích, která měla často s kvalitou vzdělávání potíže již dříve, řekl.
Ekonom poukázal na zahraniční studie, podle kterých se při dálkové výuce nestačí probrat tolik látky a průměrný žák téměř nedělá pokrok v učení. Například podle vědců z Nizozemska vedlo uzavření škol na osm týdnů na jaře navzdory výuce na dálku k tomu, že děti přišly o pětinu toho, co se běžně za rok naučí.
Dvě miliardy denně
Podobné závěry přinesla analýza z Belgie nebo výzkum v USA. Studie ze zahraničí také potvrzují, že při vzdělávání doma výrazně narůstají rozdíly mezi dovednostmi dětí ze vzdělanějších a méně vzdělaných rodin.
Čtvrtrok školní výluky mohl podle Münicha už loni na jaře představovat ztrátu až 500 miliard korun, což odpovídá zhruba ročním výdajům na důchody v ČR. Dá se podle něj totiž očekávat, že méně vzdělaní žáci budou mít v dospělosti menší výdělky, budou odvádět méně peněz státu a budou méně produktivní.
Každý další den výuky na dálku přijde až na dvě miliardy korun, vypočítal. Tyto ztráty přitom nezahrnují negativní dopady izolace mladých na jejich duševní zdraví a sociální dovednosti, doplnil.
Pětina rodičů znevýhodněných dětí je bez kontaktu se školou, zjistilo šetření
Peníze, které šly na podporu škol v době pandemie, označil za drobné. Ministerstvo školství na podzim poslalo na nákup počítačové techniky zhruba 1,3 miliardy korun a podle Münicha odhadem asi stovky milionů poskytly neziskové organizace a sponzoři. Vláda podle něj měla školství už loni podpořit zhruba deseti až 20 miliardami korun navíc.
Peníze měly mimo jiné motivovat lidi k testování a zajistit učitelům a žákům lepší podmínky pro učení, myslí si. „Ztráty, které jsou ve hře, jsou totiž diametrálně vyšší," řekl.
Naděje na návrat dětí do škol? Ministerstva jednají o testech
Na svém blogu také po první vlně epidemie loni varoval, že není možné vyloučit další vlnu šíření nákazy a vláda by se na to měla připravit. Výhled ekonomických ztrát z uzavření škol měl podle něj kabinet motivovat k investicím, které mohly umožnit fungování škol s minimem rizika šíření nákazy. Vláda měla zajistit efektivní chytrou karanténu s preventivním, intenzivním a dobře cíleným testováním, dodal.
Návrat aspoň části žáků do škol je jednou z podmínek, které vládě dali hejtmani při žádosti o nouzový stav na dalších 14 dní. Vláda počítá s tím, že jako první se do lavic od 1. března vrátí závěrečné ročníky středních škol. Podmínkou je zajištění testů na covid-19, které zatím nejsou objednané.