Ekonom: Tankování do kanystrů se nadále vyplatí, vládní opatření nestačí

Za litr benzinu nyní řidiči zaplatí v průměru 46,64 koruny, litr nafty přesáhl hranici 49 korun. Z dat ČTK nadále vyplývá, že od minulé středy benzin zdražil o více než sedm korun, v případě nafty je nárůst ještě větší, zdražil o více než deset korun.

I přes vysoké ceny tak někteří lidé neváhají a pohonné hmoty si tankují do zásob. U levnějších čerpacích stanic se tvoří dlouhé fronty, naopak na dálnicích, kde jsou ceny tradičně vyšší, je lidí minimum.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se dá očekávat, že růst cen pohonných hmot bude v dalších dnech pokračovat. Dodává ale, že rychlost zdražování je neúměrná současné situaci.

„Těch důvodů růstu cen je více. Hlavně jsou to vysoké ceny ropy, protože se Evropa obává toho, že dojde k výpadku dodávek ruské ropy. Musí také oslabovat koruna, protože jsme blízko Ruska a měnoví obchodníci si nás hodí do jednoho pytle pomalu s Ukrajinou,“ popsal.

„Cena ropy ale není nejdražší v historii, byla vyšší v roce 2008 a tehdy jsme byli pořád na cenách pohonných hmot začínajících trojkou. Teď už máme pomalu ceny začínající pětkou,” dodal.

V posledních dnech zažívá cena ropy na trzích silné výkyvy, v úterý se cena za barel severomořské ropy Brent blížila 130 dolarům, o den později spadla na 106 dolarů. Ve čtvrtek dopoledne se pak prodávala za 115 dolarů.

Cenu pohonných podle Kovandy odráží kromě ceny ropy také výše DPH a spotřební daně. Vliv má i marže pohonných hmot, která se může pohybovat v rámci korun.

Že by se ceny pohonných hmot v blízké budoucnosti vrátily pod hranici 35 korun za litr, je podle Kovandy téměř nereálné. „Aby se ceny opět snížily, by musela skončit válka a zároveň by musela nastat celosvětová krize,” vysvětluje.

„V tuto chvíli bych doporučoval tankovat do zásoby, protože ceny zdražují každým dnem a budou ještě poměrně vydatně,” doplnil.

V reakci na rapidní růst cen pohonných hmot přistoupila vláda ve středu k opatřením v podobě zrušení silniční daně a povinného přimíchávání biosložek do paliv. Chce také kontrolovat prodejce, zda úmyslně nenavyšují marže.

„Za vládu jsme připraveni tvrdě zasáhnout, pokud marže porostou,“ uvedl ve středu na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

Dosavadní opatření ale kritizují čeští dopravci, kteří volají po zastropování cen nebo snížení spotřební daně. Ke zrušení silniční daně i povinnosti přimíchávat biosložky do paliv je ale nutná novela zákona, která musí projít parlamentem. Distributoři pohonných hmot biosložky tak zatím musejí přimíchávat nadále.

Opatření vlády kritizuje i opozice. „Úspora u biosložek může snížit cenu pohonných hmot řádově o jednu korunu za litr. To je při cenách přes padesát korun za litr pod rozlišovací schopností lidí, kteří tankují,” uvedl ve čtvrtek v rozhovoru pro Právo místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). Podle něj se zdražení může promítnout i do cen zboží a služeb, které jsou závislé na dodavatelských řetězcích.

S tím, že vládní opatření nejsou dostačující, souhlasí i Kovanda. „Zrušení přimíchávání biosložek bude mít zcela zanedbatelný vliv, co se týče silniční daně, tak to nemíří přímo na ceny pohonných hmot,” uvedl s tím, že bude zřejmě potřeba zavést další opatření v podobě snížení DPH nebo spotřební daně. Naopak zastropování cen může být problematické, protože se náklady přesunou na všechny daňové poplatníky.

Vysoké ceny pohonných hmot se mohou projevit i v cenách jízdenek u dopravců a městské hromadné dopravy. „Zvýšení ceny pohonných hmot představuje pro většinu dopravních podniků zásadní problém. Při jejich spotřebě se zdražení v řádu korun za litr nafty v součtu projeví jako nárůst nákladů v řádech milionů korun,” řekla ČTK mluvčí Sdružení dopravních podniků Linda Hailichová.