Ekonom: S propadem výdělků jsme už z nejhoršího venku

Nominálně sice mzdy koncem loňského roku rostly, ale reálně, tedy z hlediska toho, kolik si toho za ně lidé koupí, už deváté čtvrtletí za sebou meziročně klesaly. Podle některých analytiků dokonce spadly na úroveň roku 2017. Jaký to mělo dopad na domácnosti?

Každý si asi dokáže představit, že dost neblahý. Na jednu stranu v roce 2017 společnost netrpěla bídou a nebyli jsme zemí, kam by ostatní státy posílaly humanitární pomoc. Lidé byli s těmi výdělky schopni vyžít tehdy, takže s nimi zřejmě jsou schopni vyžít i nyní.

Nepříjemné bylo, že ta změna proběhla nárazově. Když najednou po lidech chcete, aby změnili své spotřební návyky a vrátili se s nimi v průběhu jednoho nebo dvou let zpátky do roku 2017, je to pro spoustu z nich neřešitelné. Obnáší to změnu životního standardu, který se často ani změnit nedá, například přestěhovat se do menšího bytu, nemluvě o dětech, které už v tu chvíli máte a nemůžete je najednou nemít. Nebyl to tedy propad na úroveň rozvojových zemí, ale bylo to nepříjemné v tom, jak rychle se to stalo.

Jsou nějaké skupiny obyvatelstva, kterých se to dotklo více?

Určitě to zasáhlo více ty, kteří mají hlouběji do kapsy, to znamená lidi s nízkými příjmy. Typicky jsou to ti s nižším vzděláním, ti v tradičně znevýhodněných regionech jako třeba Ústecký nebo Moravskoslezský kraj. Inflační vlnou, která se na propadu reálných mezd podílela nejvíce, byli hodně zasaženi samoživitelky a samoživitelé, protože péče o dítě se prodražila poměrně významně, zatímco s příjmy se příliš pohnout nedalo.

A co středně a vysokopříjmové domácnosti?

U nich hodně zlepšilo statistiky nedávné zrušení superhrubé mzdy. Protože porovnání za posledních několik let, které reportuje statistický úřad, je v hrubých mzdách, ale zrušení superhrubé mzdy zvýšilo čisté mzdy.

Týkalo se to však střední a vysoké příjmové skupiny, pro kterou propad životní úrovně tak hluboký nebyl. Lidem s nízkými příjmy zrušení superhrubé mzdy prakticky nepomohlo.

Nízkopříjmové domácnosti ale měly často problém vyjít s příjmy i v době, kdy reálné mzdy rostly. Musely si tak brát různé mikropůjčky a propadaly se do exekucí. Nehrozí to nyní ve větší míře?

To by se dít určitě mohlo, exekuce mají oproti zadlužování určité zpoždění. Ale domnívám se, že pokud se to nezačalo ve větší míře doteď, tak už to snad ani nezačne.

Musíme si uvědomit, že reálné mzdy sice koncem loňského roku meziročně klesly, ale mezičtvrtletně už třetí kvartál po sobě rostou. Příjmová situace domácností se tak už tři čtvrtě roku v kuse zlepšuje. To neznamená, že se u některých problémy ještě nemohou objevit. Mohou ještě jedno nebo dvě čtvrtletí probublávat, ale většinou už jsou čeští zaměstnanci z nejhoršího venku. Když to zjednoduším, kdo vydržel doteď, pravděpodobně už vydrží i dál.

Měly ty meziroční propady dopad na českou ekonomiku?

Jednoznačně. Hodně často se zmiňuje, že jsme poslední zemí Evropské unie, která nedosáhla předpandemické úrovně, pokud jde o hrubý domácí produkt. A asi 45 procent našeho HDP vytváří spotřeba domácností. V tomhle ohledu v Evropě vynikáme ještě podstatně více. V celkovém výkonu ekonomiky jsme pod druhými nejhoršími zeměmi jen o kousek, zatímco ve spotřebě domácností za nimi zaostáváme takříkajíc o parník.

Poslední čísla hovoří o tom, že je spotřeba domácností devět procent pod předpandemickou úrovní. Takže celý výkon ekonomiky je drtivě stahován tím, že lidé neutrácejí. A to se zčásti dá vysvětlit tím, že se jim propadly reálné příjmy.

Říkáte, že mezikvartálně po očištění o různé sezonní vlivy reálné mzdy už třetí čtvrtletí rostou. Kdy se vrátí i k meziročnímu růstu?

Je prakticky zaručené, že se to děje už v tomto čtvrtletí. Hned ty následující statistiky o vývoji mezd budou jednoznačně s plusem. Největší inflační náraz totiž přišel začátkem minulého roku, kdy se do něj propsala změna ceníku energií a spousta dalších věcí. To znamená, že první kvartál loňského roku byl ve znamení velkého cenového skoku.

V momentě, kdy tento cenový skok z meziročního porovnání vypadne, což se stane nyní, už to nebude celé vypadat tak dramaticky. To už ostatně potvrdila lednová meziroční inflace, která spadla ze 6,9 na 2,3 procenta. Mzdy pravděpodobně v tomto čtvrtletí i podle pesimistických scénářů nominálně porostou o nějakých čtyři nebo pět procent. A z toho už máte reálný růst mezd o dvě až tři procenta.