Ekonom: Průměrná mzda letos překoná zdražování

Meziroční inflace minulý měsíc klesla ke dvěma procentům. Co je za takto výrazným zpomalením růstu cen?

Je to kombinace více faktorů. První je čistě technický, a to sice skutečnost, že v posledních třech loňských měsících meziroční inflaci držel na zvýšených úrovních efekt nízké srovnávací základny spojený se zavedením vládního úsporného energetického tarifu koncem roku 2022. Nebýt toho, inflace by v prosinci nebyla 6,9 procenta, ale jenom 4,2 procenta.

V průběhu loňského roku se navíc významně zmírnila meziměsíční dynamika spotřebitelských cen. To bylo zjevně vlivem značného oslabení poptávky, k tomu poklesly ceny většiny komodit na světových trzích. Ve výsledku tak ceny pohonných hmot i potravin byly letos v lednu meziročně nižší. U potravin pak významnou roli sehrálo také snížení sazby daně z přidané hodnoty z 15 na 12 procent.

Změny v daních v novém roce se nepromítly? Panovaly velké obavy z lednového přeceňování…

Vliv změn nepřímých daní na lednovou inflaci byl zhruba neutrální. Z hlediska významu položek ve spotřebním koši pro výpočet inflace se pokles sazby DPH týkal především potravin a stavebních prací. Naproti tomu se ale zvyšovalo DPH u většího počtu služeb, třeba u stravování a ubytování, kulturních a sportovních akcí a také u kadeřnických služeb. Od ledna navíc došlo k nárůstu spotřebních daní na alkohol a tabák.

Ve výsledku se tyto efekty vzájemně vykompenzovaly a na inflaci působily v podstatě neutrálně.

Pokud jde o lednové přecenění, je pravda, že ohledně jeho výše panovala velká nejistota. Nakonec však tak silné nebylo. Porovnáme-li růst cen v lednu s tím v loňském roce, tak ten letošní byl čtvrtinový. Oproti roku 2022 pak třetinový.

Z tohoto je zřejmé, že v uplynulém roce došlo v ekonomice k poměrně významnému zvolnění tlaků na růst cen.

Jaký vývoj inflace očekáváte v dalších měsících?

Původně jsme pro celý letošní rok očekávali inflaci v průměru na 2,7 procenta, ale údaj za leden ukazuje, že to bude spíš méně. Je tak možné, že se inflace za celý rok udrží pod 2,5 procenta.

Poblíž dvouprocentního cíle by inflaci měla držet nadále slabá poptávka, která bude nejspíše oživovat pouze pozvolna, a také pokračující meziroční pokles cen potravin.

Ke konci roku by ale podle naší prognózy měla meziroční inflace mírně zrychlit do blízkosti tří procent.

I v tomto případě se ale bude jednat o technický vliv nízké srovnávací základny, tentokrát z konce loňského roku. V té době začaly klesat spotřebitelské ceny energií, jejichž příznivý vývoj ale od začátku letošního roku zvrátilo výrazné zdražení jejich regulovaných složek.

Poroste letos konečně po dvou letech reálná mzda, i když se platy ve veřejném sektoru s výjimkou učitelů a lékařů vůbec nezvýší?

Ano, letos očekáváme nárůst průměrné reálné mzdy o zhruba čtyři procenta. Pomoci by k tomu měl právě výrazný pokles inflace spolu s přetrvávajícím rychlejším růstem nominálních mezd.

Z mezičtvrtletního úhlu pohledu reálné mzdy začaly růst již v loňském roce.

Kdy se reálná mzda a životní úroveň vrátí tam, kde byly před cenovou krizí?

Námi očekávaný růst reálných mezd o zmíněná čtyři procenta ve skutečnosti velkou výhrou pro domácnosti nebude. Bude totiž následovat po poklesu v souhrnu o zhruba jedenáct procent během let 2022 a 2023.

Situace na trhu práce je paradoxní. Tuzemská ekonomika dlouhodobě vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU, ale například růst nominálních mezd byl ve středoevropském regionu během uplynulého roku či dvou nejnižší. V kombinaci s vysokou inflací tak propad reálných mezd patřil v Česku k nejvyšším v Evropě.

S ohledem na tento kontext se podle naší prognózy průměrná reálná mzda na svou předpandemickou úroveň vrátí až v roce 2026.

Když se vrátíme zpět, proč byla inflace u nás v posledních dvou letech jedna z nejvyšších v Evropě?

Jednalo se o působení celé řady faktorů, a to na straně poptávkové i nabídkové. Naše geografická poloha, závislost na energetických zdrojích z Ruska v kombinaci s jednou z nejvíce energeticky náročných ekonomik v Evropě se samozřejmě podepsaly na drahých výrobních vstupech. Ty ale byly producenti schopni přenést do koncových cen pro spotřebitele. Poptávka byla totiž v době pandemie podpořena kombinací uvolněné měnové i fiskální politiky. Fiskál v souvislosti s politickým cyklem a volbami roku 2021 a válkou na Ukrajině v dalších letech přiléval olej do ohně dál.

Co bude nižší inflace znamenat pro ekonomiku?

Dobrou zprávou je, že proces klesající inflace je patrný nejenom ve spotřebitelských cenách, ale i na straně výrobních vstupů. Znamená to, že poměrně dlouhá epizoda vysoké tuzemské inflace je snad za námi. A ruku v ruce s tím se dá předpokládat snižování úrokových sazeb ze strany centrální banky.

Zmírnění měnové restrikce by se mělo pozitivně projevit v celkové ekonomické aktivitě. Nebude to ale samozřejmě hned.

Každopádně úrokové sazby půjdou dolů a projeví se to zlevněním úvěrů jak na straně domácností v podobě úrokových sazeb na hypotéky, tak samozřejmě i v případě úvěrování firem.

Podle ministerstva financí se ekonomika letos dostane z recese a mírně poroste. Je to v souladu i s vaším očekáváním?

Ano, předpokládáme, že tuzemská ekonomika po loňském poklesu o 0,4 procenta letos poroste, a to o 0,8 procenta. Oproti prognóze ministerstva financí tedy očekáváme o něco nižší dynamiku. Mírný mezičtvrtletní vzestup HDP o 0,2 procenta byl podle předběžného odhadu ČSÚ zaznamenán již v závěrečném čtvrtletí loňského roku a pro první polovinu toho letošního předpokládáme obdobnou dynamiku.

Znatelnější zrychlení pak bude podle nás patrné až ve druhé polovině roku zejména s tím, jak bude oživovat domácí poptávka. Ta je nyní stále tlumena nižší kupní silou domácností, restriktivní měnovou politikou či konsolidací veřejných financí.