Ekonom: Pokles je za námi, čekám mírný růst

Nová makroekonomická predikce rozhodně překvapivá není. Inflace bude i v letošním roce vysoká, podle nás dokonce ještě vyšší, než s čím počítá samotné ministerstvo. Obáváme se, že hned vstup do nového roku bude poznamenán zhruba 19procentním meziročním růstem spotřebitelských cen, což se s námi potáhne po celý rok. I letos tak inflace bude podle nás dvouciferná. Může být téměř 13 procent.

U ekonomického propadu jsme naopak o něco optimističtější, kdy mírný pokles ekonomika zaznamenala ve druhé polovině loňského roku, letos bude de facto stagnovat. Není to nic moc, ale zase žádná katastrofa.

To je super zpráva a my to vidíme podobně – německá ekonomika do recese nespadne a za letošek může vykázat růst kolem půl procenta.

I když je Německo průmyslová země, u nás je podíl průmyslu pořád vyšší, navíc je ten náš energeticky náročnější.

Výrazně vyšší pak loni byla inflace, což se podepsalo zejména na již více než rok trvajícím poklesu reálné spotřeby domácností. Proto jsme v posledních dvou čtvrtletích na rozdíl od Německa vykázali mírný ekonomický pokles. Letos nám ale rostoucí německá ekonomika pomůže.

V souladu s naší prognózou z konce října byla recese v tuzemské ekonomice pouze mírná a čítala poslední dvě čtvrtletí loňského roku. Podle zveřejněných dat klesla reálně za třetí čtvrtletí proti tomu druhému o dvě desetiny procenta, za závěrečné čtvrtletí to odhadujeme na snížení o 0,3 procenta. Za první letošní kvartál čekáme plus desetinu procenta. Recese tak byla pouze technického charakteru. V pravém slova smyslu o recesi hovořit nemůžeme.

Termín stagflace by se celkem hodil. De facto bude letos ekonomika stagnovat, námi předpokládaný růst o tři desetiny procenta nic jiného není, a zároveň budeme nadále čelit vysoké inflaci. Do značné části kvůli dražším energiím a potravinám. Termín stagflace pochází ze 70. let minulého století, kdy svět čelil něčemu podobnému – ropným šokům, což se dá srovnat se současnou energetickou krizí, a v souvislosti s tím s vysokou inflací.

Stagflace je nepříjemná v tom smyslu, že ohrožuje sociální smír, drtivě totiž dopadá především na domácnosti. Typicky v podobě vysoké inflace, a tedy ztráty kupní síly peněz včetně úspor, na straně druhé ekonomická stagnace či dokonce hospodářský pokles znamená vzestup nezaměstnanosti. To se naštěstí dnes neděje, trh práce zůstává silný. Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Nezaměstnanost podle nás vzroste pouze kosmeticky, a to v průběhu prvních měsíců letošního roku. Podíl nezaměstnaných zůstane zřejmě pod čtyřmi procenty.

Navíc je se stagflací problém ten, že se v této situaci velmi těžko bojuje s vysokou inflací standardními nástroji, tedy vyššími úrokovými sazbami. Znamená to totiž ještě utlumenější výkon ekonomiky. Tomuto dilematu jsme koneckonců čelili v loňském roce i tady u nás. Setkávali jsme se s názory, že v této situaci zvýšení sazeb škodí.

Obáváme se, že správný okamžik pro zvýšení sazeb již centrální banka promeškala. Teď již zvyšování sazeb příliš smyslu nedává. Bude to ale znamenat, že současná úroveň relativně vysokých sazeb tady s námi může být delší dobu, což ve svých vyjádřeních konstatují i centrální bankéři.