Ekonom Peterka: Bez omezení průmyslu můžeme mít lockdown až do léta

Vláda sama v ochranném opatření k cestování z prvního března uvedla, že výrobní závody patří z hlediska nákazy k nejrizikovějším místům: „Od května 2020 do současné doby byla nejčastějším místem vzniku ohniska nemoci COVID-19 školská zařízení, včetně mateřských škol (1254), dále se jednalo o (...) pracoviště (281) s převahou výrobních závodů (141).“

„V momentě, kdy počty nakažených den ode dne rostou a zdravotnický systém už jen těžko hledá volné kapacity, je debata o omezení kontaktů na pracovištích, kde se nakazí zhruba 40 procent všech lidí, na místě,“ sdělil Novinkám Peterka, hlavní ekonom skupiny Roklen.

Vláda zpřísnila opatření od začátku března, průmyslové podniky, byť dostaly povinnost pravidelně testovat zaměstnance, ale dál zůstávají otevřené. Vše má utáhnout jen drakonické omezení pohybu a – už téměř roční – zastavení sektoru služeb. Podle Peterky bude mít realizace tohoto scénáře vysoké náklady – z ekonomického i epidemického hlediska.

„Ekonomické ztráty ze zavřených segmentů budou stejně jako ztráty na lidských životech vysoké,“ uvedl ekonom.

V Česku se k pondělku potýká s nákazou 168 tisíc lidí, od začátku března v této statistice přibylo zhruba 60 tisíc případů. V nemocnicích je kolem 8000 nakažených, ve vážném stavu je více než 1700 z nich. Nově zavedená opatření by se podle ministerstva zdravotnictví mohla začít projevovat v tomto týdnu.

„Hlavní nevýhodou je pokračující růst počtu nakažených na našem území a dlouhodobé ekonomické trápení, které táhlý polo-lockdown způsobuje. Vlivem toho by tak pravděpodobně zůstala zavřená velká část ekonomiky až do léta, kdy naději na zlepšení přinese vyšší proočkovanost populace a oteplení počasí,“ poznamenal Peterka.

Druhým scénářem by podle něj bylo pomyslné „strhnutí náplasti” a zavedení tvrdého lockdownu i v průmyslových podnicích.

„To sice povede ke komplikacím a obrovským krátkodobým i dlouhodobým ztrátám. Tento scénář ale nabízí naději, že se podstatně dříve podaří zkrotit šíření viru,“ doplnil Peterka.

Rozvolnění opatření by pak mohlo přijít dříve a na ekonomické obnově by se vedle průmyslu podílel i zbytek v současnosti uzavřené ekonomiky. „Taková obnova by mohla být rychlejší a vůči uzavřeným sektorům ekonomiky také spravedlivější. Průmysl bude uzavřením přirozeně trpět, ale za současné situace trpí celé segmenty české ekonomiky a lidé v nich už měsíce,“ uzavřel ekonom.

Průmysl před začátkem pandemie tvořil zhruba 36 procent tuzemského hrubého domácího produktu (HDP), služby se na výkonu české ekonomiky podílely zhruba ze 60 procent.

K částečné odstávce průmyslu došlo loni na jaře. Tehdy se na několik týdnů zastavila výroba například v automobilkách Škoda Auto, TPCA a Hyundai. Ty reagovaly i na nedostatek komponent v důsledku narušení dodavatelských řetězců. Aktuálně například Škoda Auto hlásí stovky nakažených zaměstnanců.