Ekonom: Nová daň rozpočet nespasí

A upozorňuje na to, že Stanjurou a celou vládní koalicí zamýšlená speciální daň či příspěvek z neočekávaně vysokých zisků zejména pro energetické firmy mohou přinést do státní kasy v příštích letech maximálně nízké desítky miliard korun.

Hradil míní, že vláda se nakonec bude muset uchýlit ke zvýšení daně z příjmů fyzických osob, pokud chce schodky státního rozpočtu výrazně srazit z plánovaných úrovní kolem 300 miliard korun v letošním a příštím roce.

„Všechny další zdroje jsou buď příliš marginální a ani výrazným zvýšením problém nevyřeší, nebo s sebou nesou příliš citelné nežádoucí vedlejší efekty,“ řekl Právu.

Ministerstvo financí zatím nevyčíslilo, kolik by zvažovaná daň či příspěvek z neočekávaně vyšších zisků mohly státu přinést. „Vyčíslování konkrétních potenciálních výnosů do státního rozpočtu je v tuto chvíli předčasné,“ řekl v úterý Právu mluvčí ministerstva financí Šimon Blecha.

Stanjura před několika dny pro server Echo 24 pouze zmínil, že tzv. windfall tax musí přinést „opravdu výraznou částku“, aby mělo pro vládu cenu nést s ní spojené politické náklady. „Ne pět miliard korun. To by nemělo žádný smysl, těch pět miliard opravdu umíme seškrtat,“ uvedl.

Podle Hradila vláda ale bez zvýšení daní deficit rozpočtu zásadním způsobem nesníží. A případná snaha vysvětlit lidem, že uprostřed energetické krize by měl stát omezovat např. poskytování zdravotní péče, vzdělání či bezpečnosti, by se podle něj rovnala politické sebevraždě.

„I z ekonomického hlediska by se jednalo o podivný krok, jelikož český stát ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi nijak abnormálně rozsáhlou paletu služeb neposkytuje,“ podotkl.

Odmítání vyšších daní při zachování stávajícího objemu státních agend by podle něj mělo za následek dlouhodobé deficity ve stovkách miliard, což by však s sebou přineslo rostoucí zadlužení, a tedy i úrokové náklady, ztrátu přízně finančních trhů a náraz do dluhové zdi.

„Od něj nás nezachrání žádná mimořádná daň z neočekávaného zisku, která by vynesla maximálně nízké desítky miliard, a to ještě pouze jednorázově,” dodal Hradil.

Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda si na rozdíl od Hradila myslí, že vláda by se mohla zvyšování daní vyhnout. I on ale říká, že by kabinet musel sestavit víceletý plán postupného osekávání veřejných výdajů.

„Vláda musí šetřit na chodu státu i třeba výrazným propouštěním zaměstnanců placených z veřejných peněz. Jinak bude muset zvyšovat opravdu podstatné daně jako daň z příjmu nebo DPH, bude-li chtít dosáhnout alespoň trochu přijatelného schodku,“ řekl Právu.