Článek
Jestli má země jednu či dvě snížené sazby, není podle Bartoně tolik zásadní.
„Původně byla v Unii povolena jen jedna snížená, pak se povolily dvě, ale ne všechny země si druhou vytvořily. Slovensko, Německo či Bulharsko zůstávají u jedné snížené a například Dánsko nemá žádnou sníženou sazbu. Více než počet sazeb záleží logicky na jejich výši,“ poznamenal ekonom.
Administrativní zátěž
Dvě snížené sazby proti jedné představují určitou administrativní zátěž.
„Něco papírování by se návratem k jedné sazbě ušetřilo, ale i zde při moderních robotických účetních systémech záleží spíše na nesmyslnosti rozdělení zboží do skupin než na počtu skupin. A v tomto má Česko nešťastné zkušenosti, jak ukázala minulá vláda se svou fraškou tří různých daňových sazeb na pivo v hospodě – podle toho, jakým způsobem ho pivař vypije,“ připomněl Bartoň.
Vláda se chystá zdražit léky, knihy i točené pivo
V hospodě je totiž pivo nyní zdaněné deseti procenty. Když si ho ale člověk koupí u stánku, zaplatí daň 21 procent. Nealkoholické pivo je zdaněné 15 procenty.
Dalším důsledkem zařazení podobného zboží do různých sazeb bývá podle Bartoně například i to, že teplý pultík v hypermarketech mívá vlastní kasu, neboť prodávající musí správně zaregistrovat a různě zdanit, zda grilované kuřecí stehno sníte na místě (vyšší daň), nebo si je odnesete v termosáčku domů (často nižší sazba, i když to prodejce nemusí zohlednit v rozdílné prodejní ceně).
„I debata o tom, zda budeme nejvíce danící zemí s 13 či 14 procenty, je méně zásadní než to, co bude do jedné snížené sazby zahrnuto. Covid do snížených sazeb v Česku dostal i věci a služby, které by tam nikdo nečekal, a nikdo je zatím nevytáhl. Daňový covid tak trvá a bylo by dobré jej alespoň pročistit,“ dodal ekonom.
Slovensko snižuje na tři měsíce DPH pro gastronomii a sportoviště
